11 C 141/2022-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne 10.2.2022 proti žalovanému zaplacení částky 1 333,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29.4.2014 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Dodaná elektřina byla žalované vyúčtována fakturou s variabilním symbolem [číslo] za období od 4.9.2020 do 3.2.2021 částkou 2 179,23 Kč. Žalovaná na uvedenou fakturu ničeho neuhradila. Opravným daňovým dokladem s variabilním symbolem [číslo], který v sobě zahrnuje a nahrazuje původní fakturu žalobkyně žalované vyúčtovala za uváděné období částku 3 873,26 Kč, představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb a od ní odečetla zaplacené zálohy ve výši 2 540 Kč, dlužná částka tak představuje 1 333,26 Kč. Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Účastníci byli usnesením soudu ze dne 25.7.2022 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 30 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalované. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29.4.2014, ve znění dodatku, i Obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny má soud prokázáno, že s účinností ode dne 29.4.2014 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] bylo prokázáno, že za období od 4.9.2020 do 3.2.2021 žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek za dodávku elektřiny ve výši 1 333,26 Kč splatný dne 19.4.2021. Žalovaná, byť byla soudem vyzývána, v řízení netvrdila a neprokazovala takové skutečnosti, jež by vyvracely tvrzení a důkazy žalobkyně. <i>5. Podle § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000Sb. (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>6. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 7. V řízení byl prokázán vznik smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, jehož předmětem byla dodávka elektřiny od žalobkyně žalované do jí zvoleného odběrného místa, žalovaná za dodávku komodity neuhradila sjednanou cenu, čímž porušila povinnost sjednanou ve smlouvě i stanovenou shora citovaným ustanovením energetického zákona, a dluží proto žalobkyni částku 1 333,26 Kč, představující dluh za odběr elektřiny. Žalovaná neprokázala a koneckonců ani netvrdila, že by na svůj dluh kdy plnila. Na základě uvedených skutečností soud shledal žalobu důvodnou a uznal žalovanou povinnou uhradit žalobkyni částku 1 333,26 Kč včetně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak ve výroku uvedeno, dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti shora citované faktury. 8. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta 3 x 200 Kč, určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014, za převzetí zastoupení a sepis žaloby, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 100 Kč, za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, i 21 % daní z přidané hodnoty. Náklady řízení tak v plné výši činí částku 1 489 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. 9. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.