11 C 251/2022-52 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.5.2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 575,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovanému na základě rámcové smlouvy o dodávkách stlačeného zemního plynu (dále jen„ CNG“) pro pohon motorových vozidel ze dne 16.7.2020 dodával stlačený zemní plyn. V souladu s uzavřenou smlouvou vyúčtovala žalovanému dodaný zemní plyn za srpen 2020 částkou 5 385,88 Kč, která byla splatná dne 22.9.2020. Žalovaný nezaplatil vyúčtovanou kupní cenu ani po upomínkách žalobkyně do okamžiku podání žaloby, proto se žalobkyně domáhala též nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši ze žalované částky za období od 23.9.2020 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud usnesením ze dne 11.10.2022 vyzval žalovaného, aby se do 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Žalovanému bylo přitom usnesení doručeno do datové schránky dne 18.10.2022. Zástupce žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) rozhodl bez nařízení jednání na základě níže uvedených důkazů. <i>Podle § 409 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, se prodávající kupní smlouvou zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.</i> <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se rámcovou smlouvou o dodávkách stlačeného zemního plynu (CNG) ze dne 16.7.2020 zavázala dodávat žalovanému stlačený zemní plyn (CNG). Žalovaný se zavázal hradit cenu za dodávky CNG podle platného ceníku žalobkyně 1x měsíčně na základě zaslané faktury se splatností 10 dnů. Fakturou [číslo] která byla splatná dne 22.9.2020, bylo prokázáno, že žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 5 385,88 Kč jako nedoplatek za odebraný CNG v srpnu 2018. Fakturou [číslo] která byla splatná dne 22.10.2020, bylo prokázáno, že žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 935,66 Kč jako nedoplatek za odebraný CNG v září 2020. Fakturou [číslo] která byla splatná dne 23.11.2020, bylo prokázáno, že žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 254,36 Kč jako nedoplatek za odebraný CNG v říjnu 2020. Přestože žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dvěma upomínkami z října a listopadu 2020, tak žalovaný částky 5 385,88 Kč + 6 935,66 Kč + 1 254,36 Kč dosud neuhradil a ocitl se tak od 23.9.2020 v prodlení se zaplacením dlužné celkové částky 13 575,90 Kč. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 13 5675,90 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. V souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak soud uložil žalovanému, protože se mezi žalobkyní a žalovaným jednalo o závazek mezi podnikateli, povinnost zaplatit žalobci minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč, tedy 3x 1 200 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, 2,5 x odměnou advokáta po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x paušální náhradou po 100 Kč (§ 14b odst. 3 citované vyhlášky) a 21 % DPH. Celkové náklady řízení činí 2 070,50 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá patnáctidenní dle § 160 odst. l o.s.ř. s přihlédnutím k výši částky a době prodlení s plněním.