111 C 13/2021-39 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne 25.5.2021 po žalovaném zaplacení celkové částky 3.020 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 27.1.2020 a dne 3.3.2020 dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je žalobkyně. Žalovaný se na výzvu orgánu přepravní kontroly nevykázal platnou jízdenkou, na místě nezaplatil dlužné jízdné ani přirážku. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě písemné výzvy. 2 Usnesením č.j. 111 C 13/2021-31 ze dne 20.12.2021 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému společně se žalobou doručeno dne 11.1.2022 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 3 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4 Předloženými listinami, a to zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 27.1.2020 a 3.3.2020 bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve shora uvedených dnech na linkách č. 17 a 16 dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky; dlužné jízdné ani přirážku žalovaný na místě neuhradil. 5 Žalobkyně rovněž prokázala smluvními přepravními podmínkami, že v době porušení přepravních podmínek žalovaným byla výše přirážky stanovena částkou 1.500 Kč, jízdné činilo 10 Kč. <i>6 Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>7 Dle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku, § 18a) odst. 2 písm. c), je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (Obdobně též § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni skutku a odst. 6 téhož ustanovení zákona).</i> 8 Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni přirážku 2 x 1.500 Kč a jízdné 2 x 10 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve shora uvedených dnech dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu a jízdné ani přirážku neuhradil. 9 Jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch, postupoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů představovaných soudním poplatkem 1.000 Kč a paušální náhradou za 3 úkony po 100 Kč (žaloba a 2 x výzva k plnění) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.