118 C 17/2021-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 333,20 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovanému byla dne 1. 5. 2019 poskytnuta zdravotní péče v žalované částce. V době poskytnutí péče však žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, ze kterého se předmětné zdravotní služby hradí. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení ceny zdravotní péče fakturou [číslo] splatnou dne 28.6. 2019, avšak bezvýsledně, do současné doby žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupkyně žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů jsou podle tohoto zákona zdravotně pojištěny osoby,</i> <i>a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,</i> <i>b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky (dále jen,,pojištěnci“).</i> 5. Dle Ověření pojistného vztahu pojištěnce vydaného Úřadem pro dohled nad zdravotní péčí SR nebyl žalovaný účastníkem zdravotního pojištění, když pojistný vztah byl ukončen k datu 20. 10. 2013. 6. Fakturou [číslo] vystavenou dne 14. 6. 2019, splatnou dne 28. 6. 2019 měl soud prokázáno, že touto byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení částky 4 333,80 Kč za poskytnutou zdravotní péči. 7. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako cizinec nebyl pojištěn u zdravotní pojišťovny a úhradu za poskytnuté zdravotní výkony tak byl povinen zaplatit v hotovosti. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, či že by žalobkyni již čehokoliv plnil. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému zároveň uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., když prodlení žalovaného stále trvá (výrok I.). 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč odměnou advokátky za 2 úkony právní pomoci po 1 000 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) ) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), náhradou jejích hotových výdajů za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 546 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 146 Kč (výrok II.). 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.