15 C 254/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částek uvedených ve výrokové části, jakožto nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne 21. 6. 2021. 2 Ze spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 25 P 80/2020 vyplývá, že žalovanému bylo rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. 0 P 96/2018-249 ze dne 24. 1. 2020 prodlouženo omezení svéprávnosti na dobu 3 let tak, že tento není způsobilý uzavírat smlouvy s hodnotou plnění přesahující 1 800 Kč v každém jednotlivém případě, smlouvy s plněním odloženým a smlouvy s plněním ve splátkách, dále nakládat s finančními prostředky, jejichž výše přesahuje 1 800 Kč týdně, dále vykonávat pasivní volební právo, dále k právnímu jednání v oblasti neběžné zdravotní péče, dále uzavírat manželství či registrované partnerství, dále k určování a popírání otcovství, dále k právnímu jednání v oblasti pracovněprávních vztahů. 3 Na základě sdělení soudu o omezené svéprávnosti žalovaného žalobce soudu sdělil, že žádá po žalovaném uhradit částku představující doposud dlužnou jistinu (částka 3 000 Kč) z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbytku však žalobu zpět nevzal. 4 Opatrovnice žalovaného poukázala na omezenou svéprávnost žalovaného s tím, že z tohoto důvodu je úvěrová smlouva neplatná. Ve shodě s žalobcem uvedla, že zaplatila na dluh celkem 2 000 Kč. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, podle § 115a občanského soudního řádu. 6 Po provedeném řízení soud žalobě částečně vyhověl, a to z následujících důvodů. 7 V řízení bylo žalobcem prokázáno, že původní věřitel vyplatil ve dnech uvedených v bodě 1 částku celkem 5 000 Kč na účet, který užíval žalovaný (toto vyplývá ze zprávy banky). 8 Žalobcem uplatněný nárok je možno kvalifikovat právně jako požadavek na vrácení bezdůvodného obohacení. Bylo na žalovaném, aby vrátil přijatou platbu, která mu nepatří (žalovaný totiž netvrdil ani neprokazoval, že by měl právní důvod si ji ponechat, úvěrová smlouva je s ohledem na omezenou svéprávnost žalovaného neplatná, neboť její plnění převyšovalo částku, s níž je žalovaný oprávněn nakládat). Pokud žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil, je namístě žalobě v návaznosti na § 2991 a násl. občanského zákoníku v příslušné části vyhovět. Rozhodně to není tak, jak se domnívá opatrovnice žalovaného, že by vymáhání dluhu bylo bezpředmětné. Vyplacení peněz žalovanému proběhlo a je třeba, aby se prostředky věřiteli vrátily. 9 Po právu je i požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení náleží ode dne následujícího po dni, kdy byla žaloba (a dále zejména sdělení žalobce o tom, že žádá po žalovaném bezdůvodné obohacení) doručena opatrovnici žalovaného. Doručením žaloby vyvolal žalobce splatnost bezdůvodného obohacení. 10 Ve zbytku soud žalobu zamítl. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Úspěch obou stran je v podstatě shodný. 12 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.