17 C 217/2020-174 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Uvedla, že manželství účastníků uzavřené dne 13. 7. 1996 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2019, který téhož dne nabyl právní moci. Z manželství se dne [datum] narodil [jméno] [celé jméno žalovaného], který je již zletilý, a dne [datum] nezl. [jméno] [příjmení], která byla pro dobu po rozvodu svěřena do péče matky. Po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán pozemek označený jako stavební parcela p. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], pozemek označený jako pozemková parcela p. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, vše v obci a k.ú. [obec] a dále garáž [číslo] která se nachází v budově tvořené [adresa] na stavební parcele p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] nad [příjmení], a ke garáži náležející spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na bytovém době [adresa] na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] nad [příjmení] a na pozemku st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] nad [příjmení], obci [obec]. Svůj návrh odůvodnila tím, že v rodinném domě dlouhodobě bydlí s nezletilou dcerou, která v místě navštěvuje základní školu; žalovaný má pak zajištěno bydlení v [obec]. Z obou vypořádávaných nemovitostí je žalobkyně schopna vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 3 054 785 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci příslušného soudního výroku. Dané finanční prostředky získá jednak od svého současného přítele pana [příjmení] ve výši cca 1 100 000 Kč a dalších cca 2 000 000 Kč z úvěru, o kterém jednala s [právnická osoba] V rámci své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že v nemovitosti – domě bydlí s nezl. dcerou, která v [obec] navštěvuje základní školu. V garáži má uskladněnou sedací soupravu a obývací stěnu, tedy nábytek, který se nevejde do nemovitosti, neboť tato není dostavěná (zkolaudované je pouze přízemí, v části druhého nadzemního podlaží chybějí podlahy, topení, balkony, elektřina). Na domě se neprovádí žádná údržba, údržbu zahrady zajišťuje žalobkyně spolu se svým přítelem. Její čistý měsíční příjem činí cca 25 000 Kč, nemá žádné dluhy. Dům je vytápěný elektřinou, za kterou žalobkyně měsíčně platí 6 000 Kč. Dalších 300 Kč měsíčně činí záloha na vodné a stočné. 2. Žalovaný navrhl, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] (rodinný dům s pozemky) a do vlastnictví žalobkyně nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] a [číslo] (garáž se spoluvlastnickým podílem na budově a pozemku). Zdůraznil, že dům není dostavěný, zbývá dokončit druhé nadzemní podlaží, a to pracemi, které je schopen vykonat sám, bez dalších velkých finančních nákladů (tyto vyčíslil na částku 200 000 Kč - 300 000 Kč). Pokud by tyto práce byly zadány firmě, mohly by se náklady pohybovat kolem částky 1 000 000 Kč, což by žalobkyni dále zatížilo nad rámec hypotéky, kterou by si musela zajistit na výplatu vypořádacího podílu. Jediným důvodem pro opuštění domu jeho osobou bylo zamezení hádkám a tak zajištění klidného prostředí pro nezletilou dceru. Ta sice navštěvuje základní školu v [obec], avšak pouze do 5. třídy a následně bude muset volit školu jinou. Žalovaného může nadále v nemovitosti navštěvovat a pobývat v ní. Údržbu nemovitosti v současné době žalovaný nezajišťuje, neboť nemá k dispozici klíče. Finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu má již k dispozici, zatímco žalobkyně má úvěr a dar pouze přislíben, tedy není najisto postaveno, že peníze na výplatu vypořádacího podílu bude mít žalobkyně skutečně k dispozici. V rámci své účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že nákup pozemku na výstavbu domu i samotná výstavba byly financovány ze společné hypotéky, která byla splácena z účtu manželky, když v té době účastníci vedli společnou domácnost a společně zajišťovali chod domácnosti. Další peníze byly získány prodejem společného bytu. Žalovaný žije společně s přítelkyní, která je v současné době na mateřské dovolené, a dvěma dětmi ve věku 2 roky a 6 měsíců, bydlí v pronajatém bytě o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím, za který měsíčně platí 14 500 Kč. [příjmení] měsíční příjem žalovaného činí 24 000 Kč, nemá žádné dluhy, není vlastníkem žádné nemovitosti ani nemá žádnou jinou možnost bydlení. Finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu má žalovaný již k dispozici; tyto získal zčásti darem od svých rodičů (1 400 000 Kč) a půjčkou od pana [příjmení] (1 400 000 Kč). 3. V průběhu řízení vzali účastníci žalobní návrh zpět ohledně všech uplatněných položek vyjma nemovitostí ve výroku tohoto rozsudku uvedených. Soud proto ohledně těchto položek řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil (výrok VII). 4. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 5. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dle odst. 2 tohoto ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. 6. Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, doplněným ústně při jednání soudu konaném dne 31. 1. 2022, vzal soud za prokázané, že k datu vypracování posudku (tj. k datu 4. 10. 2021) činila obvyklá cena nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] (tj. st.p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemku poz. parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím) 5 070 000 Kč; obvyklá cena nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] nad [příjmení] (garáž [číslo] v [adresa], spolu se spoluvlastnickým podílem ke společným částem budovy a pozemku ve výši [číslo]) pak činila 276 000 Kč. K datu 31. 1. 2022 pak dle znalkyně cena nemovitostí uvedených na [list vlastnictví] vzrostla oproti ceně uvedené v písemném znaleckém posudku o cca 15 % – 16 %, tj. na částku 5 881 200 Kč; cena nemovitostí na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] zůstala zachována. 7. Smlouvou o zápůjčce ze dne 25. 3. 2022, výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od 18. 3. 2022 do 24. 3. 2022 a výpovědí svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že touto svědek žalovanému již zapůjčil částku 1 400 000 Kč se splatností do 31. 12. 2028 a sjednaným úrokem ve výši 5 % p.a. Účelem zápůjčky je dle informací žalovaného vyplacení bývalé manželky z nemovitosti. 8. Darovací smlouvou ze dne 25. 3. 2022 a výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalovaného, bylo prokázáno, že spolu s manželem [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému k jeho žádosti darovali částku 1 400 000 Kč, kterou potřebuje na vyplacení bývalé manželky. [jméno] částku měli ušetřenou na sporožirových účtech. S dalšími dvěma syny se dárci dohodli tak, že pro případ, že by žalovaný manželku skutečně vyplácel, by jeden z nich obdržel byt a druhý chatu. V případě, že by k výplatě nedošlo, by žalovaný peníze rodičům vrátil. 9. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že se žalobkyní se zná 30 let, vztah byl přátelský a za partnerský by tento označil v posledních 2-3 měsících. Svědek žije v [obec] v bytě 2 + 1 v podnájmu s 19letou dcerou, která studuje a této přispívá na výživu částkou 6 000 Kč měsíčně. Původně měl v [obec] u [obec] byt o velikosti 4 + kk s bývalou manželkou, byt jí přenechal a nyní je stále v běhu řízení ohledně vypořádání majetku (konkrétně o to, zda daný byt je součástí zaniklého společného jmění manželů). Se žalobkyní zatím společně nežije, ale uvažuje o tom, že by se k ní přestěhoval do [obec]. Jako určitý vklad do tohoto vztahu a bydlení by pak považoval částku cca 1 100 000 Kč, kterou by žalobkyně použila na vypořádání s bývalým manželem. Způsob splácení dané částky zatím není najisto postaven. [jméno] finanční částku má svědek k dispozici jak na účtu, tak v investicích (projekty, do kterých investoval, a ze kterých má možnost peníze stáhnout v řádu cca do jednoho týd