17 C 221/2022-53 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2022 zaplacení celkem částky 68 220 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 23. 5. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 25 750 Kč, celkem tedy 55 750 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 930 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 6 530 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 26 986,14 Kč dlužné částky poplatků ve výši 22 233,86 Kč smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 661,44 Kč sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 26 986,14 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 26 986,14 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, [příjmení], interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 23 260 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč, právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaná uvedla, že celé záležitosti nerozumí a neví, co má říci. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato v roce 2019 pracovala jako OSVČ pro společnost [právnická osoba] Za tuto uzavírala smlouvy s klienty. Žalovanou nalezla mezi osobami, se kterými již byla dříve uzavřena smlouva, která byla doplacena. Proto ji kontaktovala s návrhem na uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaná požádala o 30 000 Kč. Svědkyně dále uvedla, že před sepisem smlouvy ověřila totožnost žalované jejím občanským průkazem, na to, zda žalovaná měla k dispozici pracovní smlouvu, si již nevzpomíná. Od zjištěného příjmu byly potom odečteny výdaje žalované, tedy nájem, jehož výši žalovaná musela sdělit. Zda nájemní smlouva byla předložena, si svědkyně nevzpomíná. V den, kdy žalovanou navštívila, byla podepsána smlouva a žalované předány peníze (zápůjčka). Výše zápůjčky nebyla předjednaná, před návštěvou žalované nebylo svědkyní nic ověřováno, vše bylo zjišťováno až na místě. Dle svědkyně nebyl důvod zjišťovat, zda je žalovaná vdaná nebo svobodná, v bytě bylo malé dítě, které bylo určitě žalované. Svědkyně připustila, že zákaznickou kartu vyplňovala ona a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč byly vyplněny na pokyn paní [příjmení], která byla se svědkyní na místě a jako zprostředkovatelka smluv pro [právnická osoba] zkušenější. Žalovaná vše slyšela, a pokud by měla nějaké námitky, tak by zápůjčku nedostala. 5. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 5. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 23. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 930 Kč, tedy celkem částku 55 750 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 30 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 25 750 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 5 366 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 540 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 844 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako asistentka ve společnosti [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 23 260 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 5 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu a má jednu vyživovací povinnost. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu a má jednu vyživovací povinnost. Jako příjem byla konstatována částka 23 260 Kč, avšak tato nebyla doložena pracovní smlouvou ani potvrzením o příjmu. Výdaje žalované pak byly specifikovány částkou 5 000 Kč pouze jako odhadované. Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla ověření příjmů a výdajů žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované pak nebylo dle názoru soudu prokázáno ani výpovědí svědkyně [příjmení], která nepotvrdila, že by před podpisem smlouvy o zápůjčce měla k dispozici pracovní smlouvu žalované, nájemní smlouvu či jiný doklad prokazující příjmy a výdaje žalované. Svědkyně dokonce uvedla, že před návštěvou žalované v místě bydliště nebyly dopředu ověřovány žádné další skutečnosti této se týkající a měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč byly vyplněny na pokyn paní [příjmení], nikoli žalované s tím, že pokud by měla nějaké námitky, pak by je jistě uvedla. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp.