17 C 302/2022-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2022 zaplacení celkem částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná uzavřela dne 18. 5. 2009 s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku 10 416 formou 55 týdenních splátek po 192 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno], a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisy ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 18. 9. 2018. 2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 15. 9. 2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 5. 9. 2022). 3. V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4. Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Smlouvou ze dne 18. 5. 2009 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], půjčil žalované částku 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 4 416 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 55 týdenních splátkách po 192 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčených peněz. Smlouvami o postoupení pohledávek s přiloženými seznamy bylo prokázáno, že s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupila společnost [právnická osoba], pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno] a tato následně dne 24. 8. 2018 žalobci. Žalovaná pak nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by dluh nevznikl, nebo že by tento uhradila. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, ½ úkon za jednoduchou výzvu), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Náklady řízení představují částku 1 368 Kč (výrok II.).