20 C 132/2022-39 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 31. 5. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve Smlouvě zaplatit 8 917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování půjčky ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky splácet v 60ti týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 7. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, uhradil celkem pouze 1 900 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k 5. 1. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze dlužnou část jistiny 8 100 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 10 000 Kč a uhrazenou částkou 1 900 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z 8 100 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu od 25. 7. 2020 do 18. 12. 2020 tyto činí 272,87 Kč. 2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo již dne 23. 1. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve Smlouvě zaplatit 8 917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování půjčky ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky splácet v 60ti týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 3. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, uhradil celkem pouze 7 320 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k 5. 1. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze dlužnou část jistiny 2 680 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 10 000 Kč a uhrazenou částkou 7 320 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z částky 2 680 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu od 19. 3. 2020 do 18. 12. 2020 tyto činí 204,72 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na evidenční adresu, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 13. 6. 2022. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] vč. smluvních podmínek, předžalobní upomínkou spolu s podacím lístkem, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 23. 1. 2019 smlouvu zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka měla činit 273 Kč Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 18 917 Kč, která je kromě půjčené částky dále tvořena kapitalizovaným úrokem za půjčení peněz ve výši 1 789 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. 5. Smlouvou o zápůjčce [číslo] vč. smluvních podmínek, předžalobní upomínkou spolu s podacím lístkem, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 31. 5. 2019 smlouvu zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka měla činit 273 Kč Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 18 917 Kč, která je kromě půjčené částky dále tvořena kapitalizovaným úrokem za půjčení peněz ve výši 1 789 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. 6. K úhradě obou dlužných částek vyčíslených tehdy na 37 337,15 Kč + příslušenství, do 24. 11. 2021 byl vyzván dopisem z 9. 11. 2021 odeslaným následujícího dne, což dokládá podací lístek. 7. Před uzavřením každé smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal, zda je v možnostech žalovaného případně poskytnuté prostředky splácet, když, jak bylo prokázáno listinami označenými jako Zákaznické karty, žalovaný předkládal kromě průkazu totožnosti pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky za měsíce předcházející měsíci, v němž byla každá smlouva uzavřena. Dle sdělení žalovaného tento měl bydlet na ubytovně, byl tehdy svobodný, zaměstnán a své měsíční výdaje odhadl v prvním případě na 3 000 Kč, ve druhém případě na 4 422 Kč vč. interních splátek 1 422 Kč, vyživovací povinnost žádnou neměl, jeho měsíční příjem měl činit v prvním případě 21 920 Kč a ve druhém 25 144 Kč. 8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěry 10 000 Kč dne 23. 1. 2019 a 31. 5. 2019 a že uhradil na účet smlouvy [číslo] od 1. 2. 2019 do 12. 9. 2019 celkem 7 320 Kč, na účet smlouvy [číslo] pak uhradil v období 6. 6. 2019 – 12. 9. 2019 celkem pouze 1 900 Kč. 9. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vč. podacího lístku. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužných částek. 10. Podle § 2390 Obč.Z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 Obč.Z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 2395 Obč.Z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského