20 C 136/2022-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 760 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 24. 10. 2019 provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec], neboť se motal na silnici a ohrožoval vlastní život a zdraví. Při převozu za asistence policistů bylo najeto služebním vozidlem celkem 116 km. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v aktuálním znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. V daném případě byla prokázána u žalovaného přítomnost alkoholu, kdy dechovou zkouškou byla naměřena hodnota 3,12 promile. Náklady na převoz, spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku, byly žalobkyní vyúčtovány v celkové výši 760 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení výše uvedených nákladů nejpozději do 24. 12. 2019, avšak bezvýsledně. 2 Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 9. 6. 2022). 3 Ze záznamu PČR, [stát. instituce] č.. KRPJ [číslo] o dopravě osoby k lékařskému vyšetření a do záchytné stanice, záznamu protialkoholní záchytné stanice [obec] z 24. 10. 2019, technického průkazu vozidla Škoda Octavia, z vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla při eskortě osob do protialkoholní záchytné stanice a výzvy k zaplacení z 10. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl dne 24. 10. 2019 žalobkyní převezen do Protialkoholní záchytné stanice [obec], a to z [obec], kde mu bylo provedeno vyšetření na zjištění alkoholu v krvi, které bylo pozitivní. Náklady na dopravu vyúčtovala žalobkyně částkou 760 Kč Ani přes výzvu žalovaný tuto částku neuhradil, ač tak měl učinit do 24. 12. 2019. <i>4 Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> 5 Soud má po provedeném řízení za prokázaný tento skutkový stav. Žalobkyně dne 24. 10. 2019 převezla žalovaného k ošetření na záchytnou protialkoholní stanici, kde bylo prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu. Žalobkyně má tak právo po žalovaném požadovat náklady za dopravu žalovaného do tohoto zdravotnického zařízení, a to v souladu s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Náklady na dopravu představují částku 760 Kč. Žalovaný neprokázal, že by žalobkyni tuto částku uhradil, zavázal jej k této povinnosti soud, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 6 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení představovaných paušální náhradou za 3 úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. 7 Žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. v řízení osvobozena od soudního poplatku. S ohledem na § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. bylo proto uloženo zaplatit soudní poplatek žalovanému, neboť žalobkyně byla se svým nárokem zcela úspěšná. Výše soudního poplatku činí 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb.