20 C 90/2022-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky výše s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně či [anonymizováno]) uzavřela se žalovaným dne 1. 12. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy [anonymizováno] poskytla žalobkyně žalovanému přijímací zařízení *MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (38437D824C59). Dle Všeobecných podmínek, které jsou součástí smlouvy, pokud uživatel nevrátí poskytnuté zařízení do [číslo] dnů od data ukončení smlouvy, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu za každé takové zařízení. Žalovaný nevrátil žalobkyni jedno zařízení, je po ní požadována smluvní pokuta 2 000 Kč za modem výše. Dále žalobkyně požadovala zaplatit 719,12 Kč, což představuje poplatek 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku dle ceníku po odpočtu 63,22 Kč a za pronájem wifi ED3.0 34 x 70 Kč + 2,34 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 2 719,12 Kč, kterou přes upomínání neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celé řízení zůstal pasivní. Ta mu spolu s výzvou níže byla doručena do vlastních rukou dne 18. 5. 2022. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Účastníci byli soudem vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s tímto procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, současně byli poučeni dle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě nesdělí soudem požadované stanovisko. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládal, že proti navrhovanému postupu nemají žádných námitek, a tak ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání a bez jejich osobní účasti. <i>4. Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka Konf 4/2011. V daném typu sporu, mezi nějž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů.</i> <i>5. Dle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dale jen (“o.z.”), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>6. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 8. Po provedeném dokazování soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni splatnou celkovou částku 2 000 Kč jako smluvní pokutu za nevrácení poskytnutého zařízení (modemu), 436,78 Kč za poplatek za odpojení modemu po odečtení části pronájmu wifi a 4 x 70 Kč + 2,39 Kč za pronájem wifi. Žalobkyně prokázala listinnými důkazy (smlouva, doklad o zajištění ubytování, přihlašovací tiskopis cizince, rozpis směn, zakázkový list, všeobecné podmínky, ceník, výzvy, podací arch, vyúčtování aj.), že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a že žalovanému byl poskytnut a ten využíval předmětné zařízení. Mezi účastníky smlouvy byla dohodnuta i smluvní pokuta 2 000 Kč při nevrácení poskytnutého zařízení, který byl odpojen. Smluvní pokuta mu byla vyúčtována dokladem [číslo] z 15. 7. 2020. Poplatek za odpojení modemu ve výši 500 Kč a zároveň odečet 63,22 Kč byl žalovanému vyúčtována dokladem [číslo] z 15. 3. 2020. Vyúčtováními [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byly žalovanému vyúčtovány částky 4 x 70 Kč a 2,39 Kč za pronájem wifi. Žalovaný byl o splnění své povinnosti upomínán mj. výzvou z 15. 9. 2021. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neoznačil důkazy prokazující, že by ke dni vyhlášení rozsudku dluh zanikl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své povinnosti nesplnil a žalovanou částku neuhradil, zavázal jej k této povinnosti soud, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 600 Kč. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a 600 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá předžalobní výzva) po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH ve výši 168 Kč, tj. celkem 1 968 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.