6 C 240/2022-64 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je operátorem poskytujícím služby elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u ČNB. V případě uvedených platebních transakcí se jedná o oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobce a technicky způsobilého koncového zařízení příkazy k provedení platebních transakcí. Platební transakce je vždy provedena na základě příkazu účastníka a umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované jinými osobami. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v době poskytnutí služeb, tj. za zúčtovací období od 12. 4. 2019 účastníkem telekomunikační služby O2 [číslo] na základě smlouvy ze dne 11. 4. 2019. K poskytování služeb bylo žalovanému dáno zařízení základní modem a set-top-box. Z titulu faktury [číslo] za období od 12. 4. 2019 do 11. 5. 2019, splatné dne 3. 6. 2019, dluží žalovaný částku 847 Kč. Z faktury [číslo] za období od 12. 5. 2019 do 11. 6. 2019, splatné dne 4. 7. 2019, dluží žalovaný částku 395 Kč. Z titulu faktury [číslo] za období od 12. 6. 2019 do 11. 7. 2019, splatné dne 23. 8. 2019, dluží žalovaný částku 98 Kč. Za poskytnuté služby bylo žalovanému za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 vystaveno 6 faktur vždy v částce 117 Kč, když dlužná částka za uvedené faktury obsahuje měsíční splátku za modem, set-top-box a tištěné vyúčtování. Za poskytnuté služby bylo žalovanému za období od 1. 2. 2020 do 31. 1. 2020 vystaveno 11 faktur vždy v částce 127 Kč, přičemž dlužná částka za uvedené faktury obsahuje měsíční splátku za modem, set-top-box a tištěné vyúčtování. Z důvodu neplacení byly žalovanému poskytované služby zrušeny a zboží zakoupené na splátky mu bylo vyúčtováno fakturou [číslo] za období od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2021 se splatností 23. 2. 2021 znějící na částku 2 773 Kč. Žalobkyně uvedla, že před podáním žalobního návrhu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, když vyúčtování za poskytnuté služby nereklamoval. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně i žalovaný byli usnesením soudu ze dne 3. 8. 2022 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud předpokládal, že proti navrhovanému postupu nemají žádných námitek, a tak ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně i žalovaného. 3. Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20.4.2011, spisová značka Konf [číslo]. V daném typu sporu, mezi nějž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů. 4. Účastnickou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 4. 2019, měl soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se operátor zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací pomocí mobilních linek telefonní [číslo]. Předmět plnění vyplývá rovněž z předávacího protokolu sepsaného mezi výše uvedenými subjekty. 5. Vyúčtováním služeb za období od 12. 4. 2019 byly žalovanému vyfakturovány poskytnuté telekomunikační služby, když k poskytování služeb bylo žalovanému dodáno zařízení základní modem a set-top-box. Z titulu těchto vyúčtování dluží žalovaný do současné doby celkem částku 6 212 Kč. Splatnost posledního vyúčtování byla dne 23. 2. 2021. 6. Listinou ze dne 28. 8. 2019 zrušila žalobkyně žalovanému poskytované služby a to ke dni 2. 10. 2019, a to s odůvodněním, že žalobkyně stále eviduje neuhrazenou pohledávku. 7. Listinou datovanou dnem 11. 11. 2019 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dluhu, a to ve lhůtě do 2. 2. 2019, s tím, že pokud nebude platba uhrazena, bude přistoupeno ke krokům vedoucím k zajištění exekučního titulu. 8. Podle § 2079 odst. 1 o.z. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Po provedeném dokazovaní vyhověl soud návrhu žalobkyně na zaplacení částky 6 212 Kč a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací, když žalovanému bylo dodáno zařízení základní modem a set-top-box. Soud měl za prokázané, že na základě účastnické smlouvy zajistila žalobkyně žalovanému pomocí mobilní linky využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb v malém rozsahu u ČNB, když žalobkyní poskytované a vyúčtované služby měl žalovaný žalobkyni uhradit. Žalovaný však své povinnosti ze své smlouvy nesplnil, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit dluh na služby elektronických komunikací dle shora uvedených vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neoznačil důkazy prokazující, že by dluh neexistoval. V období, za nějž je požadován úrok z prodlení, je žalovaný v prodlení se splněním svých platebních povinností, a proto mu bylo uloženo, aby kromě částky 6 212 Kč žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a to ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z., s přihlédnutím § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Úspěšné žalobkyni bylo podle přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni byla podle § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznána paušální náhrada hotových výdajů, a to podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., v platném znění, za návrh ve věci samé, výzvu k plnění a vyjádření žalobkyně k návrhu žalované, tedy částka 200 Kč (2 x 100 Kč) představující paušální náhradu hotových výdajů a částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 600 Kč.