7 C 220/2020-125 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu dne 19.8.2020, domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 41 375,62 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 9.10.2006 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a Podmínky k osobním kreditním kartám (dále jen„ Podmínky“), se kterými se žalovaná seznámila a zavázala se je dodržovat. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě Smlouvy revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu v částce 40 000 Kč, čerpaného prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná čerpala poprvé prostředky kreditní karty dne 17.10.2006 částku 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté peněžní prostředky splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru (splátka je tvořena poměrnou částí vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru, minimálně však 100 Kč). O konkrétní výši měsíční splátky byla vždy žalovaná informována prostřednictvím měsíčního periodického výpisu ke kartovému účtu. Žalovaná byla dále povinna hradit i úroky ve výši 21,9 % p.a. z čerpané a dosud nesplacené jistiny v souladu s aktuálním Oznámením banky (dále jen„ Oznámení“). Výše cen a poplatků a stanovena v příslušeném Sazebníku poplatků, který tvořil nedílnou součást Smlouvy. Žalovaná čerpala peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, avšak nezasílala dostatečně vysoké měsíční splátky, následně došlo k úplnému výpadku splátek. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění dle Smlouvy a Podmínek a od Smlouvy odstoupil dopisem ze dne 15.8.2008, a to ke dni 25.8.2008. Pohledávka původního věřitele byla uplatněna dle sjednané rozhodčí doložky v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán dne 19.5.2009 rozhodčí nález a následně v exekučním řízení vedeném u [exekutorský úřad] - [anonymizováno], sp.zn. 081 EX 17350/09. Exekuce na majetek dlužnice byla nařízena usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4.8.2009, č.j. 36 Nc 133342/2009-7. V době podání žaloby bylo - ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se neplatnosti rozhodčích doložek - rozhodováno o zastavení exekuce. Původní věřitel smlouvou ze dne 12.9.2016 postoupil pohledávku společnosti [právnická osoba] a tato společnost následně uzavřela dne 12. 9. 2016 s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, v jejímž rámci došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem žalobního návrhu. Dluh žalované ve výši 41 375,62 Kč sestává ke dni 20.7.2020: ze zůstatku jistiny 39 995,62 Kč, poplatků 1 380 Kč (3 x 400 Kč za zaslání upomínky, 6 x 30 Kč za spravován úvěru), úroku z úvěru 109 047,61 Kč, zákonného úroku z prodlení 36 708,73 Kč. Žalovaná na svůj dluh přes předžalobní výzvu ničeho neplnila. 2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že exekutorským úřadem bylo vymáhání žalované pohledávky odloženo do doby pravomocného skončení řízení o návrhu žalované jako povinné na zastavení exekuce, neboť rozhodčí nález je nicotný, nezpůsobilý být exekučním titulem dále vznesla námitku promlčení, především s ohledem na postoupení pohledávky v době po sjednocení judikatury k neplatnosti rozhodčích doložek. V podání ze dne 13.8.2021 doplnila, že exekuce vedené pod sp.zn. 081 Ex 17350/09 byla rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích zastavena. K důkazu označila usnesení č.j. 081 Ex 17350/09-395. 3. Ve vyjádření k stanovisku žalované žalobce uvedl, že žalovaná pohledávka promlčená není, neboť právní předchůdce žalobce i žalující strana přistupovala aktivně k vymožení pohledávky, když právní předchůdce žalobce učinil příslušné procesní kroky směřující k vymožení pohledávky až k následnému nařízení exekuce na majetek povinné. Při vymáhání pohledávky bylo postupováno bez zbytečného prodlení a poté, co byla pohledávka ke dni 25.8.2008 zesplatněna a původnímu věřiteli byla přiznána rozhodčím nálezem ze dne 19.5.2009, byla na základě vykonatelného rozhodčího nálezu nařízena usnesením soudu ze dne 4.8. 2009 exekuce. Původnímu věřiteli ani žalobci nelze klást k tíži, že právní názor ohledně platnosti rozhodčích doložek nebyl v době uzavření příslušné úvěrové smlouvy, potažmo v době příslušné rozhodčí doložky, jakož i v době zahájení rozhodčího řízení, natolik zřejmý, aby mohl původní věřitel pochybovat o budoucí vykonatelnosti rozhodčího nálezu, coby exekučního titulu. Odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.6.2016, sp.zn. 29 Cdo 19/2015, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.10.2017, sp.zn. 33 Cdo 5258/2016, a ze dne 30.6.2016, sp.zn. 29 ICdo 41/2014, nález Ústavního soudu ze dne 4.6.2019, sp.zn. II. ÚS 996/18, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4.8.2014, č.j. 104 VSPH 50/2014-62, sp.zn. VSPH 464/2019. Pokud právní předchůdce žalobce zahájil na základě rozhodčího řízení exekuční, došlo ke stavení promlčecí doby, která po celou dobu rozhodčího řízení a exekučního řízení neběžela a rovněž nemohla v rámci exekučního řízení uplynout. 4. Žalovaná při jednání dne 7.12.2021 navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, s tím, že ji vadí výše úroků 21,9 % p.a., která se za tu dobu nasčítala na tak vysokou částku, dále uvedla, že na uvedený dluh bylo plněno již v rámci exekučního řízení srážkami ze mzdy, žalovaná však měla více zaměstnavatelů, nedokázala tak říci, kde a jaké srážky proběhly. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 9.10.2006 došlo mezi žalovanou a původním věřitelem [právnická osoba] k uzavření úvěrové smlouvy, revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do výše 40 000 Kč byl žalovanou průběžné čerpán, pro řádné nesplácení úvěru žalovanou byl úvěr ke dni 25.8.2008 zesplatněn, ve věci úvěru byl vydán rozhodčí nález, na základě tohoto rozhodčího nálezu původní věřitel zahájil exekuční řízení, exekuční řízení bylo nejprve odloženo, následně usnesením ze dne 24.8.2020 zastaveno, žalobce žalobu u zdejšího soudu uplatnil dne 19.8.2020. 6. Mezi účastníky bylo sporné, zda je žalovaná pohledávky promlčena či nikoliv a výše dluhu. 7. Smlouvou o osobní kreditní kartě reg. [číslo] kterou uzavřel původní věřitel [právnická osoba] s žalovanou dne 9.10.2006, měl soud prokázáno, že smluvní strany se dohodly na vydání kreditní karty a poskytnutí úvěru ke kreditní kartě VISA Electron do výše limitu 40 000 Kč, když žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem s výši úrokové sazby pro výpočet úroků z úvěru dle příslušného Oznámení, a to pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru (minimálně však 100 Kč, kromě případů, kdy vyčerpaná jistina úvěru je spolu se splatnými úroky nižší než výše minimální měsíční splátky), a to k 25. dni v měsíci, o výši měsíční splátky bude vždy žalovaná informována prostřednictvím měsíčního periodického výpisu ke kartovému účtu. Smluvní strany se dohodly na tom, že nedílnou součástí této smlouvy jsou VOP a Podmínky. V době uzavírání Smlouvy byla žalovaná svobodná, absolventkou SŠ, s jednou vyživovací povinností, vlastnicí domu/bytu, se zaměstnáním u firmy [právnická osoba], neměla žádné splátky půjček ani úvěrů, hradila si penzijní připojištění ve výši 100 Kč měsíčně. 8. Podle článku VIII odst. 1 VOP provádí banka doručování zásilek na adresu, kterou klient pro účely doručování uvedl v příslušné smlouvě, nebo bance předem písemně sdělil. Podle odst. 3 je možné zásilky doručovat osobně, poštou, kurýrní službou nebo jiným dohodnutým způsobem umožňujícím přepravu a prokazatelné doručení zásilek. 9. Podle sazebníku [právnická osoba] činí úroková sazba s platností od 15.8.2008 u úvěrů ke kreditním osobním kartám VISA Electron 21,9 % p.a. 10. Podle části B Podmínek čl. III odst. 1 pokud nebude klient schopen provést úhradu splatné jistiny nebo úroků způsobem stanoveným ve smlouvě, je povinen se před splatností příslušné částky s bankou dohodnout, jakým způsobem bude úhrada splatné části jistiny nebo úroků provedena. Podle článku VII odst. 1 písm. a) se za případ porušení považuje, pokud se klient dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy a dle odst. 2 písm. a) je banka oprávněna od smlouvy odstoupit. 11. Historickým výpisem z úvěrového účtu žalované ze dne 8.1.2009 měl soud prokázáno, že žalovaná čerpala prostřednictvím karty finanční prostředky, poprvé bylo čerpáno dne 17.10.2006, žalované byl účtován poplatek za správu úvěru ve výši 30 Kč měsíčně, dále poplatek za upomínání 3 x 400 Kč (v období od 25.4.2008 do 31.7.2008), zůstatek úvěru byl 39 995,62 Kč. Podle Specifikace příslušenství vztahující se k poskytnutému úvěru činí kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ke dni 20.7.2020 částku 109 047,61 Kč a zákonný úrok z prodlení ke stejnému dni částku 36 708,73 Kč, když dlužná částka včetně poplatků činí 39 995,62 Kč. 12. Dopisem ze dne 15. 8. 2008 původní věřitel odstoupil od Smlouvy, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého závazku z této smlouvy, a to s účinností ke dni 25.8.2008. 13. Výpisem ze dne 25.8.2008 původní věřitel žalované oznámil,