9 C 153/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 25. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 032 Kč s úroky z prodlení od počátku prodlení do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný ve 2 případech cestoval veřejným dopravním prostředkem v [obec], jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]. Na výzvu se neprokázal orgánu přepravní kontroly označenou jízdenkou, jízdné ani přirážku k jízdnému dosud neuhradil. Žalobkyně pohledávku nabyla postoupením od [právnická osoba] podniku města Pardubic, a.s. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalovanému zaslán žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření na adresu dle výpisu z Centrální evidence, kterou sám žalovaný rovněž potvrdil jako adresu doručovací. Doručeno bylo následně postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však k žalobě ani k navrhovanému postupu žalovaný nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. a účastníci s takovýmto postupem souhlasili, soud rozhodl o podaném žalobním návrhu bez nařízení jednání ve věci samé. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě. Žalovaný na výzvu nereagoval, ač byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Předloženými listinami, zejména zápisy o provedené přepravní kontrole [číslo] variabilní symbol [číslo] [číslo] [variabilní symbol] bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 1. 7. 2020 na lince [číslo] v 5:08 hodin a dne 28. 4. 2020 na lince [číslo] v 15:38 hodin městskou hromadnou dopravou provozovanou [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], vždy bez řádně označené jízdenky. Jízdné v obou případech činilo 16 Kč, přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 5. Dle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. 7. Dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni toho kterého skutku, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)) a (ad.c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle odst. 6 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl dle shora citovaných zákonných ustanovení, když zákonem o silniční dopravě se řídí přeprava autobusy a zákonem o drahách doprava trolejbusy. Žalovanému uložil povinnost doplatit jízdné v částce 32 Kč (2 x 16 Kč) a přirážku k jízdnému ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč), jež je stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], který spornou pohledávku žalobkyni postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021, čímž je prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s úhradou v prodlení, byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalobkyní byl úrok z prodlení požadován až od 16. dne následujícího po dni, kdy byl sepsán s žalovaným zápis o provedení přepravní kontroly, což se odrazilo i do uložení povinnosti žalovaného k zaplacení úroku z prodlení, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyní byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a zaslala žalovanému 7 dní před podáním žaloby řádnou předžalobní výzvu na adresu, kterou žalovaný uvedl v zápisu o provedené přepravní kontrole. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, které byly vypočteny dle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, předžalobní výzva), 3 paušální náhrady po 100 Kč a 189 Kč jako 21% DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč a je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako lhůty delší než zákonné 3 denní, a to lhůty 15 dnů od právní moci rozsudku.