9 C 175/2022-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou podanou dne 9. 3. 2022 zaplacení částky 2 300 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný uzavřel dne 31. 7. 2018 s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě této smlouvy byla dodávána do uvedeného odběrného místa energie a související služby s následným vyúčtováním těchto služeb. Na základě faktury [číslo] byla za fakturační období od 2. 8. 2018 do 16. 5. 2019 po odečtení uhrazených záloh vyúčtována dlužná částka 2 300 Kč, která byla splatná 18. 6. 2019. Žalovaný dosud tuto dlužnou částku neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, byl smluvní vztah ukončen. 2. Dne 13. 10. 2017 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobcem smlouvu o postoupení uvedených pohledávek, které pak přešly na žalobce dnem 26. 4. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován písemným oznámením ze dne 25. 5. 2021. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalovanému zaslán žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření se jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu tj. k rozhodnutí bez nařízení jednání. Doručeno bylo do vlastních rukou dne 14. 6. 2022. Žalovaný se ve stanovené lhůtě ani do současné doby k tomuto nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení nemá námitek k rozhodnutí bez nařízení jednání, proto rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř) bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Žalobce uvedl svůj souhlas již v žalobním návrhu. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 31. 7. 2018, obchodními podmínkami, fakturami, smlouvou o postoupení pohledávky včetně dodatků, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou a podacím archem má soud za prokázané, že žalovaný se zavázal platit právnímu předchůdci žalobce (spol. [právnická osoba]) na základě smlouvy ze dne 31. 7. 2018 za dodávku elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] řádně vyúčtované částky a zároveň dodržovat platební a fakturační podmínky. 5. V souladu se smlouvou o dodávce odběru elektřiny vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému k úhradě cenu za dodávku elektřiny za fakturační období od 2. 8. 2018 do 16. 5. 2019 ve výši 4 674,59 Kč, doplatek po zápočtu zálohových plateb ve výši 2 375 Kč, činil 2 300 Kč a byl splatný dne 18. 6. 2019. 6. Aktivní legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které získal pohledávku za žalovaným, kterého o postoupení pohledávky písemně informoval. Žalovaný přes upomínky ničeho nezaplatil. Žalobce proto požadoval zákonný úrok z prodlení z jistiny za příslušná období. 7. Dle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listinných důkazů a za použití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že má žalobce právo na zaplacení celkové částky 2 300 Kč představující dluh za dodanou elektřinu za výše uvedené fakturační období. Vzhledem k tomu, že došlo k prodlení se zaplacením předmětné faktury má žalobce právo i na zákonný úrok z prodlení, který činí 9,75 % ročně, vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti. Žalobci byla dlužná částka postoupena společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobce se tak stal věřitelem žalovaného. 11. Pokud jde o splatnost pohledávky tak dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost je třeba ji splnit do 3 dnů. Může však stanovit lhůtu delší či rozhodnout o plnění ve splátkách. V daném případě soud stanovil lhůtu delší, a to 15 dnů vzhledem k návrhu žalobce. 12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměně za zastoupení za 3 úkony po 200 Kč dle § 14b) odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) jako náklady účelně vynaložené, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných sporech. Náhrada je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné mimořádné okolnosti, na jejímž základě by soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení.