9 C 184/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem podaným dne 15. 2. 2022 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 645 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a ze zákona jí tak vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což učinila 1. 1. 2007. Její povinností bylo platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně. Za období od září 2019 do listopadu 2021 však svou zákonnou povinnost ani přes výzvy žalobkyně neplnila, součet požadovaných nezaplacených poplatků tak činí 3 645 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Žalované byla následně zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel a doručeno bylo postupem dle §49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) i na adresu nově zjištěnou, kam bylo doručeno dne 26. 7. 2022 vhozením do schránky. Žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ani k navrhovanému postupu, soud tak měl za to, že po daném poučení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Postupoval proto dle § 115a) o.s.ř. a rozhodl na základě důkazů ve spise založených. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobním návrhu. 3. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platného ke dni přihlášení žalovaného k placení televizních poplatků je poplatníkem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 4. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 5. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Soud měl prokázané potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, že k tomuto došlo v lednu 2027, přehledem předpisů a plateb bylo prokázané, že žalovaná nehradila televizní poplatky řádně a včas a dluží částku 8 100 Kč. Žalobním návrhem jsou však požadovány poplatky až od září 2019 do listopadu 2021, tedy za 27 měsíců po 135 Kč měsíčně, což činí částku 3 645 Kč. Splatnost byla vždy k 15. dni v měsíci. Dopisem ze dne 10. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných poplatků v částce 7 965 Kč, zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání. 8. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalovaná jako poplatník televizních poplatků nezaplatila za shora uvedené období, tj. od září 2019 do listopadu 2021 televizní poplatky, tj. za 27 měsíců po 135 Kč, celkem 3 645 Kč. Soudem jí proto byla uložena povinnost tuto dlužnou částku uhradit, a to dle shora citovaného zákonného ustanovení. Současně jí byla uložena i povinnost zaplatit úroky z prodlení, neboť se s placením svých závazků dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 15. 2. 2022, který činí již kapitalizovanou částku 453,92 Kč. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a před podáním žalobního návrhu vyzvala žalovanou k úhradě. Žalovaná je proto povinna nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování o této náhradě postupoval dle [příjmení] Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, který uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem žalobkyně nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., proto náleží žalobkyni pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada 2 x 100 Kč (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a 21% DPH ve výši 42 Kč, celkem tak náhrada nákladů činí 642 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné okolnosti, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 10. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., byla stanovena delší, než je zákonná lhůta 3denní, a to lhůta 15 dnů, tak jak i žalobce žádal v žalobním návrhu.