9 C 309/2021-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se s žalobním návrhem podaným dne 27. 10. 2021 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 2 404,23 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a ze zákona jí tak vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což učinila v červenci 2009. Její povinností tak bylo platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně. Za měsíc červenec 2019 činila dlužná částka 109,23 Kč, od měsíce srpna 2019 do prosince 2020 po 135 Kč činila dlužná částka 2 295 Kč. Žalovaná svou zákonnou povinnost platit poplatky neplnila a součet požadovaných nezaplacených poplatků tak činí 2 404,23 Kč. 2. Ve věci nemohl být vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, neboť bylo chybně uvedeno příjmení žalované, které bylo následně opraveno a žalované byl zaslán žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak i k návrhu rozhodnutí bez nařízení jednání. Doručeno bylo žalované do vlastních rukou dne 22. 1. 2022. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s žalobou, neboť má za to, že do září 2019 poplatky hradila, od té doby žije na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde poplatky hradí manžel. S žalobkyní se snažila o e-mailovou komunikaci od května 2021, odpovězeno jí však nebylo. Současně e-mailovou komunikaci předložila. 3. K navrhovanému postupu, tj. rozhodnutí soudu bez nařízení jednání, se však žalovaná nevyjádřila, soud tak měl za to, že po daném poučení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Postupoval proto dle § 115a) o.s.ř. a rozhodl na základě důkazů předložených oběma účastníky a ve spise založených. 4. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platného ke dni přihlášení žalovaného k placení televizních poplatků je poplatníkem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 6. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 8. Soud měl prokázané přehledem předpisů a plateb, že žalovaná nehradila televizní poplatky od července 2019 do prosince 2020, kdy měsíční předpis poplatku byl ve výši 135 Kč. Za měsíc červenec 2019 je v předpisu a dlužné částce uvedena pouze částka 109,23 Kč, za následujících 17 měsíců se jedná o částku 135 Kč měsíčně, což činí celkově 2 404,23 Kč. Splatnost byla vždy k 15. dni v měsíci. 9. Z listiny předložené žalovanou bylo zjištěno, že k odhlášení televizních poplatků mělo dojít dne 26. 5. 2021, když na mailovou adresu označenou: [email] sdělila, že odhlašuje odběrné místo za účelem stěhování z adresy [adresa žalované], kde poplatky hradí manžel [jméno] [příjmení]. Další odhlášení poplatku bylo učiněno 24. 1. 2022. 10. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že poplatková povinnost trvá do okamžiku, kdy poplatník provede příslušnou změnu v evidenci ČT, resp. do odhlášení se z evidence. Uvedené změny je poplatník povinen podle § 8 odst. 6-8 zák. [číslo] ohlásit do 15 dnů ode dne změny, pokud tak neučiní, poplatková povinnost trvá do doby ukončení nebo provedení změny. Ze strany žalované nebyla v předmětném období provedena žádná změna a evidenci také nelze odhlásit zpětně. Žalovaná také odhlášení zaslala na nesprávnou mailovou adresu, proto nebylo doručeno, v adrese použila diakritiku – háček nad písmenem. 11. Po zhodnocení všech předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalovaná jako poplatník televizních poplatků nezaplatila za shora uvedené období televizní poplatky, tj. za měsíce červenec 2019 až prosinec 2020. Sama uvedla a předložila mailové odhlášení televizního poplatku, kde je uvedeno až datum 26. 5. 2021, přitom za období od ledna 2021 již nebyly poplatky předmětem této žaloby a žalovaná ani netvrdila, že by v těchto měsících provedla odhlášení televizních poplatků. Následujícím obdobím od ledna 2021 se již soud zabývat nemohl. Žalované však bylo zaslané vyjádření právního zástupce žalobkyně, které se týkalo nejen období, které bylo předmětem tohoto sporu, ale i období následujícího. Pokud žalovaná tvrdila, že do měsíce září 2019 poplatky ještě hradila, o tomto nebyl soudu předložen žádný důkaz. Tímto důkazem nemůže být přehled nezaplacených předpisů a splatnost, kde jsou některé položky odškrtnuty. Soud proto z výše uvedených důvodů musel žalobnímu návrhu vyhovět a uložit žalované uhradit dlužnou částku ve výši 2 404,26 Kč. Současně byla žalované uložena i povinnost zaplatit úroky z prodlení, neboť se splacením svých závazků dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze do dne vyhotovení žaloby, tj. k 27. 10. 2021, do kdy činí kapitalizované úroky částku 342,49 Kč. 12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a před podáním žalobního návrhu vyzvala žalovanou k úhradě. Žalovaná je proto povinna nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování o této náhradě postupoval dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, který uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem žalobkyně nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., proto náleží žalobkyni pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada 2 x 100 Kč (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a 21% DPH ve výši 42 Kč, celkem tak náhrada nákladů činí 1 242 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné důvody mimořádného zřetele hodné, pro které by žalobkyni neměla být přiznána žádná náhrada nákladů řízení. 13. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., byla stanovena delší, než je zákonná lhůta 3denní, a to lhůta 15 dnů, tak jak i žalobkyně žádala v žalobním návrhu.