9 C 318/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem podaným dne 19. 7. 2022 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 873 Kč sestávající z dlužných televizních poplatků ve výši 810 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Požadovala rovněž i příslušenství pohledávky ve výši již kapitalizovaných úroků z prodlení v částce 49,56 Kč. Uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a ze zákona jí tak vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což učinila dne 30. 6. 2019. Její povinností bylo platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně. Za měsíc červenec 2021 a dále za období od října 2021 do února 2022 však svou zákonnou povinnost ani přes výzvy žalobkyně neplnila, součet požadovaných nezaplacených poplatků tak činí 810 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Žalované byla následně zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření a doručeno bylo do vlastních rukou dne 10. 10. 2022. Žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ani k navrhovanému postupu, soud tak měl za to, že po daném poučení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Postupoval proto dle § 115a) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a rozhodl na základě důkazů ve spise založených. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobním návrhu. 3. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platného ke dni přihlášení žalovaného k placení televizních poplatků je poplatníkem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 4. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 5. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Soud měl prokázané potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, že k tomuto došlo v červnu 2019, přehledem předpisů a plateb bylo prokázané, že žalovaná nehradila televizní poplatky řádně a včas a dluží částku 810 Kč, a to za měsíc červenec 2021 částku 135 Kč a od října 2021 do února 2022 částku 675 Kč (5x 135 Kč). Celkově se tak jedná o dlužnou částku 810 Kč (6x 135 Kč). Splatnost byla vždy k 15. dni v měsíci. Dopisem ze dne 4. 4. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných poplatků v částce 873 Kč, zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání. 8. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalovaná jako poplatník televizních poplatků nezaplatila za shora uvedené období, tj. za měsíc červenec 2021 a dále za měsíce říjen 2021 až únor 2022 televizní poplatky, tj. za 6 měsíců po 135 Kč, celkem tak částku 810 Kč. Soudem jí proto byla uložena povinnost tuto dlužnou částku uhradit, a to dle shora citovaného zákonného ustanovení. Současně jí byla uložena i povinnost zaplatit úroky z prodlení, neboť se s placením svých závazků dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 19. 7. 2022, který činí již kapitalizovanou částku 49,56 Kč. Zároveň byly žalobkyni přiznány i náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývající z rámcové dohody o poskytování služeb uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to ve výši 63 Kč. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a před podáním žalobního návrhu vyzvala žalovanou k úhradě. Žalovaná je proto povinna nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování o této náhradě postupoval dle [příjmení] Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, který uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem žalobkyně nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., proto náleží žalobkyni pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada 2 x 100 Kč (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a 21% DPH ve výši 42 Kč, celkem tak náhrada nákladů činí 642 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné okolnosti, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 10. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., byla stanovena delší, než je zákonná lhůta 3denní, a to lhůta 15 dnů, tak jak i žalobce žádal v žalobním návrhu.