9 C 352/2022-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 11. 1. 2021 veřejným dopravním prostředkem v [obec], jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]. Žalovaný se na výzvu orgánu přepravní kontroly neprokázala řádně označenou jízdenkou ani nezaplatil jízdné a požadovanou přirážku. Žalobkyně pohledávku nabyla postoupením na základě smlouvy ze dne 7. 10. 2021. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byl žalovanému zaslán žalobní návrh spolu s výzvou k vyjádření na nově zjištěnou adresu i na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však k žalobě ani k navrhovanému postupu žalovaný nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. a účastníci s takovýmto postupem souhlasili, soud rozhodl o podaném žalobním návrhu bez nařízení jednání ve věci samé. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě. Žalovaný na výzvu nereagoval, ač byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 11. 1. 2021 na lince [číslo] v 7:02 hodin prostředkem městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], bez řádně označené jízdenky. Jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku ve výši 1 500 Kč nedoplatil. 5. Dle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. 7. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl dle shora citovaných zákonných ustanovení, když zákonem o silniční dopravě se řídí přeprava autobusy. Žalovanému uložil povinnost doplatit jízdné v částce 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jež je stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], který spornou pohledávku žalobkyni postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2021 a o kterém žalovaného informoval dne 19. 7. 2022, čímž je prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s úhradou v prodlení, byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a je uvedena ve výroku rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyní byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a zaslala žalovanému 7 dní před podáním žaloby řádnou předžalobní výzvu na adresu, kterou žalovaný uvedl v zápisu o provedené přepravní kontrole. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, které byly vypočteny dle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, předžalobní výzva), 3 paušální náhrady po 100 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 1 300 Kč a je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, pro které by žalobkyni neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako lhůty delší než zákonné 3 denní, a to lhůty 15 dnů od právní moci rozsudku