9 C 353/2021-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem proti žalovanému domáhala uložení povinnosti zaplatit jí částku 2 160 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a ze zákona mu tím vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což učinil 12. 8. 2019. Vznikla mu tak povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Za měsíce září 2019 nebyl uhrazen poplatek ve výši 135 Kč, za období od října 2019 do konce roku 2020 po 405 Kč za čtvrtletí. Svou zákonnou povinnost a ani přes výzvy žalobkyně neplnil a součet nezaplacených poplatků tak činí 2 160 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovanému byla následně zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření na adresu jeho trvalého bydliště evidovanou v Centrální evidenci obyvatel i na adresu nově zjištěnou a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani k navrhovanému postupu, proto měl soud po daném poučení za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Postupoval proto dle § 115a) o.s.ř. a rozhodl na základě důkazů ve spise založených. 3. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platného ke dni přihlášení žalovaného k placení televizních poplatků je poplatníkem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 4. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 5. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 6. Podle § 7 odst. 3 téhož zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem. 7. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Soud měl prokázané potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, že žalovaný televizní přijímač přihlásil v srpnu 2019, přehledem předpisů a plateb bylo prokázáno, že tyto poplatky nehradil od září 2019 do prosince 2020 po 135 Kč měsíčně. Za 16 měsíců tak jde o dlužnou částku 2 160 Kč. Splatnost byla v srpnu 2019 k 15. dni v měsíci a v následujícím období vždy čtvrtletně, vždy do 15. dne příslušného čtvrtletí. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 bylo prokázáno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných poplatků a zároveň byl poučen, že v případě neuhrazení bude žalobkyně nucena využít svého práva domáhat se zaplacení dlužné částky cestou soudního řízení. 9. Po zhodnocení všech důkazů soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalovaný jako poplatník televizních poplatků nezaplatil za shora uvedené období, tj. od srpna 2019 do prosince 2020 televizní poplatky, tj. za 16 měsíců po 135 Kč, celkem se tak jedná o částku 2 160 Kč, proto mu soud uložil, dle shora citovaného zákonného ustanovení, povinnost uvedenou dlužnou částku zaplatit, a to i spolu s úroky z prodlení, neboť se s placením svých závazků dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v již kapitalizované tj. vypočtené výši částkou 307,11 Kč. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a před podáním žalobního návrhu vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný je proto povinen nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Soud však při rozhodování postupoval dle [příjmení] Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, který uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem žalobkyně nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., proto náleží žalobkyni pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada 2 x 100 Kč (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) a 21% DPH ve výši 42 Kč, celkem tak náhrada nákladů činí 642 Kč. 11. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., byla stanovena delší, než je zákonná lhůta 3denní, a to lhůta 15 dnů, tak jak i žalobce žádal v žalobním návrhu.