11 C 260/2022-24 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.7.2022, ve znění jejího doplnění, domáhala vůči žalovanému zvýšení výživného pro zletilé dítě na částku 6 500 Kč měsíčně od podání žaloby, splatnou vždy do 5. dne v měsíci, současně požadovala doplatit dlužné výživné od 1.4.2022 do 1.10.2022 ve výši 28 000 Kč. V odůvodnění uvedla, že od září 2021je studentkou [obec] zemědělské univerzity v [obec], kterou v únoru 2022 přerušila, pracovala na dohodu o provedení práce, která je aktuální i nyní, avšak opětovně nastoupí do 1. ročníku [anonymizováno] univerzity dne 26.9.2022. Dále uvedla, že vyživovací povinnost byla jejímu otci (žalovanému) naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20.9.2016, č.j. [číslo jednací] částkou 4 000 Kč měsíčně. Otec jí výživné naposledy hradil dne 5.3.2022. Vzhledem k opětovnému nástupu ke studiu má zvýšené výdaje nejen se školou, dopravou, internetem, oblečením, hygienou, stravou, ale má i mimořádné výdaje na brýle, notebook, kolo, přičemž matka jí na výživu přispívá měsíčně částkou 5 000 Kč. Žalovaný se zvýšením výživného pro žalobkyni na částku 6 500 Kč měsíčně souhlasil z důvodu zvýšených nákladů žalobkyně se studiem. Naopak nesouhlasil s tím, aby mu byla uložena povinnost doplatit žalobkyni částku 28 000 Kč na dlužném výživném za období od 1.4.2022 do 1.10.2022, neboť tato částka již byla v rámci výkonu rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka] uhrazena. Podáním doručeném soudu dne 19.1.2023 žalobkyně souhlasila s návrhem žalovaného, aby jí bylo výživné zvýšeno až od 1.10.2022 na částku 6 500 Kč měsíčně, současně potvrdila, že požadovaná částka 28 000 Kč jí byla uhrazena na účet dne 12.12.2022. Dále žalobkyně vzala svůj návrh na zvýšení výživného za období od 27.7.2022 do 1.10.2022 zpět. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Účastníci byli usnesením soudu ze dne 24.1.2023 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobkyně ani právní zástupce žalovaného soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, jejich souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a zástupce žalovaného. <i>Podle § 859 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.</i> <i>Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>Podle § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> Soud nejprve s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní, a to co do dlužného výživného ve výši 28 000 Kč za období od 1.4.2022 do 1.10.2022 a co do zvýšení výživného na částku 6 500 Kč měsíčně od 27.7.2022 do 1.10.2022, částečně zastavil postupem dle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve věci požadavku žalobkyně na zvýšení výživného z částky 4 000 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně od 1.10.2022 k 5. dni v měsíci soud zcela vyhověl, a to s ohledem na vyjádření žalovaného (otce), který se zvýšením výživného na uvedenou částku souhlasil, když žalobkyně opětovně nastoupila studium na [anonymizováno] škole. Za daného stavu soud vycházel toliko ze stanovisek obou účastníků, když tito se zvýšení výživného dohodli. Současně soud konstatuje, že žalobkyně opětovným nástupem ke studiu na [anonymizováno] škole se připravuje na své budoucí povolání, není dosud schopna samostatně se živit, a proto soud žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl, když žalovaný s takovým postupem souhlasil. (výrok II.) Ve výroku III. soud rozhodl také o dlužném výživném za období od 2.10.2022 do 28.2.2023, když dlužné výživné za uvedené období činí částku 12 500 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni uhradit do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Dlužná částka byla vypočtena jako rozdíl částky nově přiznané ve výši 6 500 Kč a částky původně stanovené ve výši 4 000 Kč, tj. 2 500 Kč x 5 měsíců. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaná byla sice v řízení zcela úspěšná, avšak s ohledem na předmět sporu (vztah mezi rodičem a dítětem) a skutečnost, že žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku a žalované žádné náklady řízení nepřiznal.