115 C 16/2022-130 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 5 800 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 3. 10. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že dne 3. 8. 2018 jako pojistník a pojištěný uzavřel s žalovaným jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] v níž bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem letadla a havarijní pojištění letadla. Součástí pojistného vztahu byly Všeobecné pojistné podmínky Pojištění letectví [anonymizována dvě slova] [rok] (dále i jen„ VPP“). Pojištěn byl vrtulník Robinson [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], výrobní číslo: [anonymizováno], poznávací značka: [anonymizována dvě slova] do 5. 9. 2018) ve výlučném vlastnictví žalobce (dále i jen„ vrtulník“). Havarijní pojištění bylo sjednáno na pojistnou částku odpovídající sjednané nové ceně vrtulníku ve výši 6 000 000 Kč se spoluúčastí žalobce ve výši 200 000 Kč. Mezi žalobcem a společností [právnická osoba] (dále i jen„ [anonymizováno]“) byla uzavřena ústní dohoda, ve které se [anonymizováno] zavázala zajistit převoz vrtulníku z Itálie do České republiky, zajistit jeho servis a umožnit žalobci jeho odstavení na nehlídaném heliportu [anonymizováno] do jeho převzetí žalobcem, bylo ujednáno, že [anonymizováno] je oprávněna užít vrtulník pouze k zajištění výše uvedeného předmětu dohody. Dne 5. 9. 2018 došlo k havárii vrtulníku, o které se žalobce dozvěděl z veřejně dostupných zdrojů, neměl povědomí o tom, že by měl být vrtulník kýmkoli pilotován, tím spíše kýmkoli neoprávněně užíván. Trestní stíhání ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku bylo policií z důvodu úmrtí pilota zastaveno. Havárii vrtulníku oznámil žalovanému. Ten rozhodl že pojistné plnění nevyplatí s odkazem na ustanovení části B. čl. V. odst. 3. písm. b) a d) VPP a ustanovení části B. čl. VIII odst. 4 VPP. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí. Není možné, aby při sjednání havarijního pojištění byl pojištěný odpovědný za jednání třetí osoby páchající na jeho vlastnictví trestnou činnost. Dle čl. II. odst. 2. 1 pojistné smlouvy bylo havarijní pojištění sjednáno pro případ náhlého poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění jakoukoliv nahodilou škodnou událostí, která není v části A. čl. VI VPP a/nebo části B. čl. V VPP nebo v této smlouvě vyloučena. V pojistné smlouvě je limitace pojistného nebezpečí ujednána toliko pro případy uvedené v části B. čl. V VPP, nikoli tedy ve vztahu k tvrzenému dominantnímu důvodu, pro který byl nárok žalobce neoprávněně zamítnut, tj. důvodu dle části B. čl. VIII odst. 4 VPP. Dle na ust. § 1751 odst. 1 větu poslední občanského zákoníku mají odchylná ujednání v pojistné smlouvě přednost před zněním podmínek. Na pojistné podmínky přitom zcela nepochybně dopadá obecná úprava obchodních podmínek, jak ostatně potvrzuje i komentářová literatura. Navíc, jsou-li v pojistné smlouvě použity formulace, které lze vykládat rozdílně, je třeba je vykládat v neprospěch žalovaného, který je do Pojistné smlouvy vložil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2757/2016). Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu lze za nahodilou škodnou událost považovat skutečnost určenou pojistnými podmínkami, o níž účastníci pojištění odůvodněně předpokládají, že může nastat, v době vzniku pojištění však nevědí, zda nastane, popřípadě kdy nastane. Nahodilou tedy není pouze ta událost, o níž se v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek se pojištění vztahuje, popř. ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění. Z usnesení policie přitom jednoznačně vyplývá, že havárie vrtulníku nebyla způsobena úmyslným nebo nedbalostním jednáním žalobce, nýbrž protiprávním jednáním pachatele, tedy nahodilou událostí krytou havarijním pojištěním, kdy pilot se měl dle policie dopustit přečinu neoprávněného užívání cizí věci v jednočinném souběhu s přečiny obecné ohrožení z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky. Žalobcem nebylo uděleno oprávnění k uskutečnění letu, při němž došlo k havárii. Je nepřípustné omezit pojistnou ochranu vlastníkovi v situaci, kdy by uplatňoval pojistnou událost z důvodu trestného činu krádeže spáchaného na pojištěném stroji třetí osobou, stejně jako je nepřípustné omezovat pojistnou ochranu v situaci, kdy je uplatněna pojistná událost z důvodu trestného činu neoprávněného užívání vrtulníku spáchaného třetí osobou. Neoprávněné užívání Vrtulníku panem [jméno] [příjmení] lze jednoznačně označit za pojistné nebezpečí, tj. příčinu vzniku pojistné události, kryté havarijním pojištěním. Skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného užívání cizí věci lze podřadit pod demonstrativní výčet trestných činů dle části E. čl. I. odst. 11. VPP, tj. pod pohřešování předmětu pojištění, tedy situaci, kdy pojištěný ztratil nezávisle na své vůli možnost s předmětem pojištění disponovat. Jen těžko si lze představit oprávněnost odmítnutí pojistného plnění ze strany pojistitele z důvodů, že zloděj, který pojištěnému odcizil pojištěné letadlo, nedisponuje příslušným řidičským oprávněním a při krádeži byl navíc pod vlivem alkoholu. Takovéto vyloučení pojistné ochrany by dle žalobkyně nemělo požívat právní ochrany, neboť je nemravné a ve zjevném rozporu s pojistným zájmem vlastníka takto odcizeného letadla, tedy proti obecnému smyslu havarijního pojištění. Omezení pojistné ochrany může být uplatněno jen u zaviněných jednání pojistníka, to odpovídá pojistnému zájmu a účelu pojištění. Pokud se dle žalovaného omezení pojistné ochrany mají vztahovat i na jednání třetích osob bez vědomí či dokonce proti vůli pojistníka, je takový výklad rozporný s pojistnou smlouvou a zcela překračující ochranný účel dotčených smluvních ujednání. Dle pravidla contra proferentem by proto měla být vykládána jednotlivá ujednání o limitech pojistné ochrany, neboť z těchto se jednoznačně nepodává, a to ani ve spojení s jinými ujednáními Pojistné smlouvy či VPP, na jednání jakých všech osob se omezení pojistné ochrany vztahuje, a tedy na jaká jednání osob (tj. pojistná nebezpečí) se tato omezení naopak nevztahují. 3 Žalovaný učinil nesporným uzavření pojistné smlouvy [číslo] s tím, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byly VPP, pojištěn byl stroj Robinson [anonymizována dvě slova], poznávací značky [anonymizováno] – [anonymizováno], výrobní čísla [anonymizováno]. Havarijní pojištění bylo sjednáno na pojistnou částku 6 000 000 Kč, sjednaná spoluúčast činila 200 000 Kč. Nespornou učinil samotnou škodní událost, k níž došlo dne 5. 9. 2018 a to, že ji žalobce nahlásil dne 11. 9. 2018. Za nesporný prohlásil i výsledek šetření letecké havárie Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, které bylo ukončeno závěrečnou zprávou CZ [číslo]. Nespornou učinil i existenci závěrečné zprávy Ústavu pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod a existenci usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Městského ředitelství policie [obec] [číslo jednací]. Navrhl zamítnutí žaloby z důvodu uplatnění výluk z havarijního pojištění podle VPP, konkrétně jejich části B čl. VIII. odst. 4, části B čl. V odst. 3 písm. b) a části B čl. V odst. 3 písm. d), neboť podle čl. II, odst. 2. 1. pojistné smlouvy bylo pojištěno pojistné nebezpečí pro případ náhlého poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění jakoukoliv nahodilou škodnou událostí, která není dále v části A čl. VI nebo B čl. V VPP nebo v pojistné smlouvě vyloučena. Pilot [jméno] [příjmení] totiž nebyl v době vzniku škodní události oprávněným pilotem. Sám žalobce totiž v žalobě uvádí, že mu neudělil oprávnění k uskutečnění letu, nýbrž pouze k uskladnění a přihlášení vrtulníku u Úřadu pro civilní letectví, což potvrzuje i jednatel žalobce [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] řízení. Pilot dále v době nehody neměl platné osvědčení zdravotní způsobilosti. Navíc důvodem pro odmítnutí plnění je i ustanovení části B čl. VIII odst. 4 VPP, kdy z vyšetřování letecké havárie vyplynulo, že kdyby nebyl pilot vrtulníku pod vlivem alkoholu, ke škodní události by vůbec nedošlo. Připustil, že pojistná smlouva odkazuje na výluky uvedené pouze v části A čl. VI VPP a v části B čl. V VPP. V ustanovení části A čl. VI odst. 3 VPP, na které pojistná smlouva odkazuje, je uvedeno, že další výluky z pojištění mohou být uvedeny v dalších částech těchto pojistných podmínek, navazujících pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě, tedy z tohoto ustanovení plyne, že účelem a smyslem pojistných podmínek a pojistné smlouvy je vyloučit z pojistného krytí i další situace uvedené v dalších částech podmínek (zde výluku vztahující se ke škodám způsobených piloty pod vlivem alkoholu podle části B. čl. VIII odst. 4 VPP). Odkaz na výluky dle části A čl. VI a části B čl. V VPP, v nichž jsou uvedeny odkazy na další výluky, je dostatečný, viditelný a dokonce zvýrazněný. Tedy není namístě použití výkladového pravidla contra proferentem. Osoba, jíž byl vrtulník svěřen, překročila své oprávnění a vzlétla, navíc