117 C 18/2023-88 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 106 167 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] dne 15. 12. 2021. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 86 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši nominální úrokové sazby 54,82 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 450 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2022. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni uhradila pouze 40 000 Kč (poslední splátku dne 18. 8. 2022). Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč dle podmínek uzavřené smlouvy (tj. žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů). V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč (tj. žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů). V důsledku těchto prodlení žalované následně došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy (tj. pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů u splátky č. 9, k datu 21. 11. 2022 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 87 707,15 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru pak žalovaná uhradila dalších 6 900 Kč. Dále žalobkyně požadovala i uhrazení úroků z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně se domáhala v souladu se smlouvou (bod 6.5) i zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od 23. 11. 2022, neboť ani po zesplatnění nedošlo k zaplacení celé dlužné částky úvěru. Ke dni podání žaloby činila pohledávka žalobkyně: - 80 807,15 Kč jistina úvěru - odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 80 401,66 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 305,49 Kč, přičemž od těchto částek bylo odečteno po zesplatnění zaplacených 6 900 Kč - s příslušenstvím - 998 Kč - smluvní pokuta - 600 Kč - náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované - 23 762,70 Kč - smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 23. 11. 2022 do zaplacení - úrok ve výši 54,82 % p.a. z částky 80 401,66 Kč ode dne 23. 11. 2022 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při prověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru zjišťovala její čistý měsíční příjem a celkové měsíční náklady (po odečtení částek zůstala žalované k dispozici částka 5 830 Kč), prověřila žalovanou v databázích NRKI a SOLUS (žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku a u žalobkyně neměla předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání), osobní majetkové a výdělkové poměry byly zjištěny prohlášením žalované v rámci formuláře Hodnocení klienta. 2. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 20. 11. 2023 řádně předvolána (předvolání k jednání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené dnem 30. 10. 2023, ve smyslu § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. 3. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Z předsmluvního formuláře ze dne 15. 12. 2021, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 15. 12. 2021, dodatku č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 15. 12. 2021, oznámení o schválení úvěru ze dne 16. 12. 2021 a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 86 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 4 450 Kč měsíčně a celkem bude vráceno žalobkyni 213 600 Kč. Byla sjednána úroková sazba 54,82 % p.a., byla sjednána náhrada nákladů v případě opožděných plateb – dle čl. 6 smlouvy v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne klient v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dále vzniká žalobkyni právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta, kdy se ocitne klient v prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů a to částku 200 Kč. Jestliže se ocitne klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Dle interního účetního dokladu byl úvěr čerpán dne 15. 12. 2021. 7. Dopisy ze dne 21. 3. 2022 a 18. 11. 2022 byla žalovaná opakovaně vyzvána k zaplacení dlužných splátek (č. 2, 3, 9-11), upozorněna na vznik nároku žalobkyně na úhradu vynaložených nákladů a smluvních pokut a na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením ze dne 21. 11. 2022 doručovaným žalované z důvodu prodlení splátek úvěru o délce 65 dnů oznámila žalobkyně zesplatnění všech závazků vyplývající z úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky 89 305 Kč, která se skládala ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru 80 401,66 Kč, úroku za poskytnutí úvěru do zesplatnění úvěru ve výši 7 305,49 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč. 8. Z listiny nazvané hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované. Tato uvedla pravidelný čistý měsíční příjem 13 300 Kč s tím, že je rozvedená, s nikým nežije ve společné domácnosti a bydlí u rodičů. Měsíční výdaje byly konstatovány takto: 2 610 Kč bydlení (nájem a inkaso) a 3 860 Kč životní minimum. Žádné listiny, kterými by byly výdaje ověřeny, konstatovány nebyly. Příjem žalované z pracovního poměru byl doložen výpisem z účtu žalované za měsíce srpen až listopad 2021 (podle tohoto činil průměrný čistý měsíční příjem žalované 15 078,25 Kč). V registru SOLUS nebyl k osobě žalované nalezen žádný záznam, CBS skóre klienta – žalované - činilo 530 bodů, tj. kategorie III, ve které je nízké riziko. Dle karty klienta žalovaná uhradila pouze 46 900 Kč. 9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastnicemi došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zko