120 EVC 1/2022-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 9. 2022 (původně návrhem na vydání evropského platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 EUR s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný si od žalobkyně ústně objednal dodání 10 000 ks ústenek (respirátorů) NTF/FFP 2 za cenu 36 000 EUR, přičemž částka 20 000 EUR byla uhrazena před dodáním, částku 16 000 EUR měl žalovaný uhradit po dodání zboží, což neučinil. Přepravu zajišťovala žalobkyně prostřednictvím externího dopravce, žalovaný si zboží převzal a neuplatnil žádná práva z vad, či množství a kvality dodaného zboží. Na písemné upomínky žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Ač ústně reagoval, nebyl schopen vést smysluplnou komunikaci ohledně úhrady dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena prostřednictvím dožádaného soudu v Německu. 3. Žalovaný je fyzickou osobou se sídlem ve Spolkové republice Německo. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I bis), když místem splnění závazku (úhrady kupní ceny) bylo sídlo věřitele (srov. § 1955 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Rozhodným právem je české právo, neboť dohodou mezi účastníky sjednáno nebylo, proto bylo v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (nařízení Řím I) určeno dle místa obvyklého sídla/bydliště žalobkyně jako prodávajícího. 4. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. <i>5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalovaný si od žalobkyně objednal dodání 10 000 ks ústenek (respirátorů) NTF/FFP 2 (dále také„ zboží“). Žalobkyně objednala přepravu zboží u autodopravy [jméno] [příjmení] (prokázáno emailem ze dne 27. 4. 2020). Zboží bylo dne 27. 4. 2020 naloženo a doručeno žalovanému (prokázáno mezinárodním nákladním listem [číslo] opatřeným razítkem žalovaného). Spolu se zbožím byla žalovanému předána i faktura znějící na celkovou částku 36 000 EUR, na níž zbývalo uhradit 16 000 EUR, a to do 28. 4. 2020 (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný vyfakturovanou částku neuhradil, a to ano poté, co jej žalobkyně k úhradě dlužné částky vyzvala (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem ze dne 5. 5. 2022 a dodejkou). Žalobkyně uzavřela se žalovaným kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o.z., na základě které byla povinna žalovanému dodat výše specifikované zboží, a žalovaný se zavázal za toto zboží zaplatit kupní cenu. Místem plnění (§ 1954 o.z.) bylo dle dohody stran sídlo žalovaného, kam bylo zboží smluvním dopravcem řádně doručeno. Doručením zboží žalovanému žalobkyně své smluvní povinnosti splnila. Žalovaný však uhradil pouze kupní cenu 20 000 EUR splatnou před uskutečněním dodávky, doplatek kupní ceny ve výši 16 000 EUR neuhradil, a to ani po obdržení předžalobní výzvy. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil žádné skutečnosti, které by jej zprošťovaly povinnosti kupní cenu uhradit. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal právo na vrácení neuhrazené kupní ceny, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětem řízení byla částka 16 000 EUR, tj. dle kurzu České národní banky ke dni 1. 9. 2022 částka 391 840 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 9 990 Kč. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – v ½ sazbě, podání žaloby) po 9 990 Kč, celkem 24 975 Kč, 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 900 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 5 433,75 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 592 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.