18 C 127/2023-20 — Okresní soud v Pardubicích

1. Osvojitel se podaným návrhem domáhal osvojení zletilé osvojenky [celé jméno osvojenkyně]. Tvrdil, že s matkou osvojenky žije od roku 1989 do současné doby, když v období 1995 na dobu 4 let soužití přerušili, nejméně od tohoto data o osvojenky pečoval jako o vlastní, vnímá ji jako svou dceru. Sám žádné vlastní děti nemá. S osvojenkou a její rodinou se do současné doby běžně stýká, syn osvojenky jej považují za dědečka. Otec osvojenky [jméno] [příjmení] o osvojenku nejevil žádný zájem, dne 29. 6. 2020 zemřel. 2. Osvojovaná s osvojením souhlasila. Uvedla, že osvojitele berou jako součást své rodiny, od dětství se o ni stará, vynahradil jí jejího otce, který o ni nejevil zájem stará. Její syn osvojitele považuje za dědečka. 3. Matka osvojenky, která je družkou osvojitele, rovněž souhlasila s návrhem osvojitele. žijí spolu 35 let, její dcera má k osvojiteli vztah jako k otci a její vnuk jako k dědovi. 4. Manžel osvojenky [jméno] [celé jméno účastníka] vyjádřil s osvojením manželky souhlas, a to i s právními důsledky pro jejich děti. 5. Z rodného listu osvojitele, osvojenky, matky osvojenky, oddacího listu soud zjistil, že rodným otcem osvojenky byl [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], který dle úmrtního listu zemřel dne 29. 6. 2020. <i>6. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>7. Podle § 847 odst. 1 písm. c), d), odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.</i> <i>8. Podle § 850 odst. 2 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela.</i> <i>9. Podle § 852 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.</i> <i>10. Podle § 797 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.</i> 11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Předloženými listinnými důkazy, výpověďmi účastníků a svědků bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenky spolu žili ve společné domácnosti nejméně od roku 1989, kdy osvojitel a matka osvojenky žili v družském vztahu, a tedy osvojitel o osvojenku pečoval jako o vlastní již v době její nezletilosti. Vztahy účastníků byly a jsou dobré, běžně se stýkají, a to i s rodinou osvojenky. Manžel osvojenky i její syn s osvojením souhlasili. Proto soud žalobnímu návrhu vyhověl, když nebylo shledáno, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy a odůvodněnými zájmy matky osvojenky, coby rodiče. 12. Ve výrocích II soud podle § 797 občanského zákoníku rozhodl o tom, že se osvojitel zapíše do matriky jako rodič osvojované, a to namísto otce [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], již zemřelého. 13. Ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl ve výroku III rozsudku dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.