18 C 9/2023-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným podepsanému soudu dne 19. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 12 368,52 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 11. 6. 2021 byla žalované dodána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a to v období od 6. 7. 2021 do 17. 10. 2021, v celkové hodnotě 2 468,52 Kč (po odečtení zaplacených záloh ve výši 1 500 Kč a přičtení smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh ve výši 200 Kč). K zaplacení částky 1 268,52 Kč byla žalovaná vyzvána fakturou [variabilní symbol] splatnou dne 7. 12. 2021. Pro případ opakovaného porušení platební povinnosti si strany sjednaly smluvní pokutu, mj. za případnou náhradu škody vzniklé neodebráním nasmlouvané elektřiny, ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost a 2 000 Kč pro kategorii maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 30 měsíců od data 6. 7. 2021, s možností automatické prolongace smlouvy. Dne 17. 10. 2021 došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny, tedy žalovaná jednostranně ukončila smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Následně byla tedy žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 11 200 Kč, což představuje 28 měsíců po 400 Kč. Žalovaná do současné doby dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000Sb. (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>5. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> Provedenými důkazy (smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, informacemi pro zákazníky, ceníkem elektřiny v kategorii domácnost, vyúčtováním dodávky elektřiny v souvislosti s ukončením smlouvy, oznámením o ukončení smlouvy, vyúčtováním smluvních pokut, upomínkami) bylo prokázáno, že účastnice uzavřely platně smlouvu o dodávce elektřiny na dobu určitou ve smyslu citovaného ustanovení energetického zákona, na jejímž základě žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu. Soud shledal důvodný nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, neboť toto si účastnice sjednaly v samotné smlouvě pro případ, že by došlo k neodebírání elektřiny po sjednanou dobu a to ve výši 400 Kč za každý započatý měsíc, neboť bylo prokázáno, že smlouva byla sjednána na dobu 30 měsíců od účinnosti smlouvy a k ukončení smlouvy došlo již v říjnu 2021, tj. 400 Kč x 28 měsíců, celkem tedy 11 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by dluh uhradila, uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 200 Kč coby smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy a dále částku 1 268,52 Kč za dodanou elektřinu a to i s úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 7. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována: soudním poplatkem v částce 800 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění) náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč (výrok II.). 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.