20 C 464/2022-67 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 10. 8. 2020 se zavázala dodávat žalované elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce] a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platiti za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná neuhradila cenu za dodávku elektřiny v období 2. 10. 2020 – 31. 5. 2021 podle faktury [číslo] na 22 977 Kč, která byla splatná dne 1. 3. 2021 a dle faktury [číslo] na 23 777 Kč splatné 21. 6. 2021, resp. zaplatila pouze 7 110 Kč. Žalovaná neuhradila dlužnou částku 39 644 Kč ani poté, co ji žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala až ode dne následujícího po splatnosti poslední z uvedených faktur. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba spolu s výzvou, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, byla doručena dne 11. 9. 2019 na adresu jejího trvalého bydliště ([obec], [ulice a číslo]) postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“). 3. Žalovaná v souladu s § 115a o.s.ř. souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání, když současně byla splněna podmínka, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci samé rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2020 včetně obchodních podmínek a ceníku platného od 1. 1. 2014 bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala dodávat a distribuovat žalované elektřinu do odběrného místa bytu [číslo] ve [anonymizováno] NP v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], což byla i adresa žalované pro doručování a že se žalovaná zavázala tuto odebírat platit žalobkyni cenu za odebranou elektřinu dle ceníku. V případě sjednaného tarifu PRE PROUD KLASIK se jednalo o cenu 1 530 Kč/MWh bez DPH, poplatek za odběrné místo činil 79 Kč měsíčně bez DPH. 5. Fakturou vystavenou žalobkyní pod [číslo] měl soud za prokázané, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni cenu za odebranou elektřinu vč. její distribuce v období 2. 10. 2020 - 20. 1. 2021 po odečtení záloh (7 110 Kč) částku 15 867 Kč do 1. 3. 2021. 6. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě 39 644 Kč do 21. 6. 2021 z důvodu naúčtování 23 777,35 Kč za elektřinu a regulované služby za období 21. 1. 2021 – 31. 5. 2021 a nedoplatku za minulá období (15 867 Kč). 7. Výzvou z 23. 3. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná byla upomínána k úhradě dlužné částky v žalované výši s tím, že v případě nezaplacení bude vyvoláno soudní řízení. Dle podacího archu byla výzva zaslána dne 24. 3. 2022 žalované na adresu uvedenou ve smlouvě. <i>8. Podle § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000Sb. (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platně smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu cit. ustanovení energetického zákona, na jejímž základě žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného žalované místa elektřinu. Povinností žalované pak bylo uhradit cenu dodané komodity a to i včetně případných poplatků v souladu s obchodními podmínkami. Tuto svou povinnost však žalovaná nesplnila, když neuhradila 15 867 Kč za období 2. 10. 2020 – 20. 1. 2021 a následně ani 23 777,35 Kč za období 21. 1. 2021 – 31. 5. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila v řízení a ani neprokazovala, že aby dluh uhradila, uložil jí soud tuto povinnost k zaplacení tímto rozsudkem. Protože je žalovaná v prodlení se splacením dluhu, uznal ji soud povinnou dle § 1970 o.z. platit i úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury, jak navrhovala žalobkyně. Výše úroků z prodlení vyplývá z nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 10. Žalovaná neuplatňovala a soud v průběhu řízení nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud proto o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch a který žalovanou nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení vyzval k plnění dluhu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 786 Kč představuje 2x 100 Kč za předžalobní výzvu a podání žaloby ve smyslu § 1, 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. a soudní poplatek ve výši 1 586 Kč. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.