7 C 185/2023-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu 56 163,42 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že uzavřel dne 28.9.2006 se žalovaným Úvěrovou smlouvu [číslo] v rámci které poskytl žalovanému revolvingový úvěr [číslo] s výší úvěrového rámce 55 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, přičemž v jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část vyčerpaného revolvingového úvěru, případné poplatky a smluvní sankce. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku 141 900 Kč, na úvěr uhradil celkem 212 459 Kč, když tato částka byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil svého oprávnění požadovat okamžité zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21.12.2022. Žalovaný na dlužnou částku po zesplatnění ničeho neuhradil. Žalovaný tak žalobci dluží částku ve výši celkem 56 163,42 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 54 803,14 Kč, poplatků ve výši 395 Kč (4 x 35 Kč za výpis z účtu, 3 x 85 Kč na poplatku za výběr z ATM), nákladů vymáhání ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč za upomínání), smluvních pokut v částce 365,28 Kč dle hl. 13 § 3 a § 4 Úvěrových podmínek ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení. Dále žalobce požadoval úrok ve výši 26,28 % p.a. kapitalizovaný od 22.12.2022 ke dni sepsání žaloby (27.3.2023) ve výši 9 469,03 Kč, úrok ve výši 26,28 % p.a. od 28.3.2023 do zaplacení z částky jistiny, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru ke dni sepsání žaloby ve výši 1 884,08 Kč a zákonný úrok z prodlení do zaplacení z částky jistiny od 28.3.2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradil. Žalobce v rámci postupu poskytování úvěru naplnil svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, k čemuž využívá statistický model, provedl lustraci žalovaného v příslušných úvěrových registrech. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 13.7.2023 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 28.9.2006, Úvěrovými podmínkami [právnická osoba], historií úvěru – výpisem čerpání, splátek a úhrad měl soud prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, splatných vždy k 20. dni v měsíci, sjednaná roční úroková sazba aktuálně činila 26,28 % p.a. Součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] (dále jen„ podmínky“). V jednotlivých splátkách úvěru byly zahrnuty sjednané úroky a příslušná část úvěrové jistiny, poplatky. Podle hlavy 7, § 3 Úvěrových podmínek (dále jen ÚP) v případě, že se klient dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je povinen na požádání společnosti splatit celý čerpaný úvěr. Transakční historií a výzvou ke zesplatnění ze dne 21.12.2022 měl soud prokázáno, že žalovaný od listopadu 2007 průběžně čerpal finanční prostředky výběrem z bankomatů, splátky přestal pravidelně splácet, žalobce úvěr ke dni 21.12.2022 zesplatnil, ke dni podání žaloby činila dlužná částka – po zohlednění částečných plateb žalovaným celkem ve výši 212 459 Kč - na jistině 54 803,14 Kč, na poplatcích 395 Kč (4 x 35 Kč za výpis z účtu, 3 x 85 Kč na poplatku za výběr z ATM), nákladů vymáhání ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč za každý měsíc vymáhání), smluvní pokutě 365,28 Kč dle hl. 13 § 3 a § 4 Úvěrových podmínek ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení. K úhradě tak zůstává 56 163,42 Kč, tj. včetně poplatků, nákladů vymáhání a smluvní pokuty. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, jak vyplývá z dopisu ze dne 19.1.2023, jeho odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem. Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce vyplynulo, že žalovaný měl čistý příjem 6 500 Kč, čistý měsíční příjem partnera činil 7 300 Kč, žalovaný bydlel v podnájmu, byl rozvedený, byla provedena jeho lustrace v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, jak bylo prokázáno úvěrovou zprávou. <i>5. Předně soud uvádí, že s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, tedy podle právních předpisů platných do 31.12.2013.</i> <i>6. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka, poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.</i> <i>8. Podle § 502 odst. 1 věty prvé obch. zák. je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.</i> <i>9. Podle § 544 odst. 1 občan. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 cit. ust. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.</i> <i>10. Podle § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou pak přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, případné námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (§ 529 odst. 1 obč. zák.).</i> 11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 56 a násl. obč.zák.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč.zák.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 3 obč.zák.), nebyly však shledány důvody pro neplatnost úvěrové smlouvy, neboť žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, kdy o oprávněnosti tohoto závěru svědčí i ta okolnost, že žalovaný byl schopen čerpaný úvěr v řádu let splácet. V řízení tak bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného ustanovení § 497 obč. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 55 000 Kč, který byl čerpán prostřednictvím opakovaných výběrů z bankomatu, přičemž se žalovaný zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách vrátit spolu s úroky ve sjednané výši 26,28 % ročně. Žalovaný tím, že úvěr nehradil ve sjednaných splátkách, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti, ocitl se v prodlení se zaplacením jistiny úvěru a úrokového příslušenství. Následkem uvedeného žalobce oprávněně prohlásil úvěr za splatný a požadoval zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i úroků a dalších finančních závazků (poplatky). Soud tedy na základě těchto skutečností považuje nárok žalobce na zaplacení dlužné částky ve výši 56 163,42 Kč (jistina + poplatky +smluvní pokuta) s příslušenstvím, tj. sjednaným úrokem a úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a nařízení vl. 351/2013 Sb. za oprávněný (výrok I.). 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 247 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní