9 C 207/2023-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 9. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 89 700 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 29. 3. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 90 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 123 962 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 100 934 Kč, částku na zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení částku 21 528 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 30 měsíčních splátkách po 7 133 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 29. 9. 2022. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil částku 300 Kč. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 postoupil pohledávku žalobci s účinností od 16. 12. 2022, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podpisu této smlouvy činila výše pohledávky 272 650,48 Kč a její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky již žalovaným na dluh nebyla uhrazena žádná částka. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši 89 700 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 90 000 Kč a uhrazenou částkou 300 Kč, dále požaduje zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 30. 9. 2022 do 14. 12. 2022 částkou 2 915,25 Kč a od 15. 12. 2022 do zaplacení se zákonnou sazbou 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 89 700 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu uvedenou v Informačním systému základních registrů jako trvalou adresu žalovaného a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 27. 7. 2023 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 90 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 123 962 Kč sestávající z úroků ve výši 100 934 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování a za doplňkovou službu a komfortního splácení částku 21 528 Kč s tím, že za komfortní poskytnutí a splácení jde o částku 11 628 Kč a za flexibilní splácení 9 900 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 213 962 Kč se zavázal splácet formou měsíčních splátek po 7 133 Kč po dobu 30 měsíců. 5. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 29. 3. 2020 bylo zjištěno, že uvedl pouze adresu trvalého pobytu v ČR, rodinný stav - ženatý a příjem 20 780 Kč, další příjem v domácnosti ve výši 20 730 Kč a odhadované náklady pouze na interní splátky 3 078 Kč a odhadované měsíční výdaje 3 700 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 272 968,78 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení tohoto sdělení. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2023 byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky nejpozději do 24. 3. 2023. Zároveň byl poučen o možnosti uzavřít dohodu o splátkách i o možnosti soudního vymáhání v případě neuhrazení pohledávky či neuzavření dohody o splátkách. 7. Dle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný, proto mu vyhověl. V dané věci požaduje žalobce pouze plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou prokazuje, že žalovanému byla poskytnuta částka 90 000 Kč, na kterou uhradil jen částku 300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 89 700 Kč, která je představována rozdílem mezi půjčenou částkou 90 000 Kč a částkou uhrazenou, tj. 300 Kč. Žalobci zároveň byly přiznány i úroky z prodlení, které byly jednak vypočtené (kapitalizované) částkou 2 915,29 Kč za období od 30. 9. 2022 do 14. 12. 2022 a dále již nevypočtené od 15. 12. 2022 až do zaplacení celkové dlužné částky, jak je ve výroku I. uvedeno. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 588 Kč, 3 úkony právní služby (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění) po 4 700 Kč, 3 paušálními náhradami po 300 Kč dle § 7 a §13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 3 150 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 21 738 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 10. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.