9 C 225/2023-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 4. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 618 Kč spolu s úroky z prodlení od počátku prodlení do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v 7 případech cestoval veřejným dopravním prostředkem v Pardubicích, jehož provozovatelem je Dopravní podnik města Pardubic a.s. (původní věřitel) a na výzvu se neprokázal orgánu přepravní kontroly označenou jízdenkou, jízdné ani přirážku k jízdnému dosud neuhradil. Žalobce pohledávky nabyl postoupením od Dopravního podniku města Pardubic a.s. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však k žalobě ani k navrhovanému postupu žalovaný nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. a účastníci s takovýmto postupem souhlasili, soud rozhodl o podaném žalobním návrhu bez nařízení jednání ve věci samé. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě. Žalovaný na výzvu nereagoval, ač byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Předloženými listinami, a to zejména zápisy o provedené přepravní kontrole pracovníkem Dopravního podniku města Pardubic, a.s. bylo prokázáno, že žalovaný dne 1. 2. 2021 na lince [číslo] v 8:19 hod., dne 1. 2. 2021 na lince [číslo] v 12:45 hod., cestoval dne 2. 2. 2021 na lince [číslo] v 7:04 hod., dne 10. 2. 2021 na lince [číslo] v 12:59 hod., dne 19. 2. 2021 na lince [číslo] v 5:27 hod., dne 19. 2. 2021 na lince [číslo] v 10:38 hod. a dne 16. 8. 2021 na lince [číslo] v 10:16 hod., vždy bez platné jízdenky. Přestupky jsou evidovány pod evidenčními čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Dlužné jízdné 5x ve výši 16 Kč a 2x 19 Kč a přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč žalovaný neuhradil. 5. Dle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni toho kterého skutku, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)) a (ad.c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle odst. 6 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když zákonem o drahách se řídí přeprava trolejbusy, které žalovaný k přepravě použil a zákonem o silniční dopravě se řídí doprava městskými autobusy. Žalovanému proto uložil povinnost doplatit jízdné ve výši 118 Kč (5x 16 Kč a 2x 19 Kč) a přirážku k jízdnému 7x 1 500 Kč, jež je stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách Dopravního podniku města Pardubic a.s., který spornou pohledávku žalobkyni postoupil a o postoupení žalovaného informoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný je se sporným plněním v prodlení, byl uznán povinným zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše vyplívá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalobkyní byl úrok z prodlení požadován ode dne následujícího po dni, kdy byl s žalovaným sepsán zápis o provedení přepravní kontroly, což se odrazilo i do uložení povinnosti, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a zaslal žalovanému 7 dní před podáním žaloby řádnou předžalobní výzvu na adresu, kterou žalovaný uvedl v zápisu o provedené přepravní kontrole. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, které byly vypočteny dle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, předžalobní výzva), 3 paušální náhrady po 100 Kč a 252 Kč jako 21% DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 252Kč a je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nezjistil žádné mimořádné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako lhůty delší než zákonné 3 denní, a to lhůty 15 dnů od právní moci rozsudku.