9 C 391/2022-60 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 9. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 000 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 5. 2. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 49 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 61 652 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 47 241 Kč, částku na zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení částku 10 202 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 5. 11. 2021. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky spolu s úroky z prodlení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil částku 11 000 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 28. 1. 2022 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 28. 1. 2022, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podpisu této smlouvy činila výše pohledávky 126 779,52 Kč a její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky již žalovaným na dluh nebyla uhrazena žádná částka. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši 38 000 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 49 000 Kč a uhrazenou částkou 11 000 Kč, dále požaduje zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 6. 11. 2021 do 28. 1. 2022 částkou 753,67 Kč a od 29. 1. 2022 do zaplacení se zákonnou sazbou 8,50 % ročně z částky 38 000 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu v České republice i prostřednictvím dožádaného soudu v Bulharsku, kam bylo doručeno dne 8. 6. 2023. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 20. 7. 2022 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 49 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 58 943 Kč sestávající z úroků ve výši 47 241 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování a za doplňkovou službu a komfortního splácení částku 10 202 Kč formou měsíčních splátek po 5 270 Kč po dobu 21 měsíců. 5. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že uvedl pouze adresu pobytu v ČR, rodinný stav - svobodný a příjem 13 015 Kč a odhadované náklady 3 100 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 126 927,56 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení tohoto sdělení. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022 byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky nejpozději do 21. 6. 2022. Zároveň byl poučen o možnosti uzavřít dohodu o splátkách i o možnosti soudního vymáhání v případě neuhrazení pohledávky či neuzavření dohody o splátkách. 7. Dle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že že žalobní návrh je důvodný, proto mu vyhověl. V dané věci požaduje žalobce pouze plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou prokazuje, že žalovanému byla poskytnuta částka 49 000 Kč, na kterou uhradil jen částku 11 000 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 38 000 Kč, která je představována rozdílem mezi půjčenou částkou 49 000 Kč a částkou uhrazenou, tj. 11 000 Kč. Žalobci zároveň byly přiznány i úroky z prodlení, které byly jednak vypočtené (kapitalizované) částkou 753,67 Kč za období od 6. 11. 2021 do 28. 1. 2022 a dále již nevypočtené od 29. 1. 2022 až do zaplacení celkové dlužné částky, jak je ve výroku I. uvedeno. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 520 Kč, 3 úkony právní služby (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění) po 500 Kč, 3 paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 378 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 3 698 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 10. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.