108 C 5/2022-240 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2022 domáhal zaplacení částky 2 575 796,11 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že byl do dne 19. 12. 2021 výlučným vlastníkem pozemků označených jako parc. č. , Anonymizováno, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice. Žalovaný předložil žalobci nájemní smlouvu ze dne 1. 4. 2006 uzavřenou s jeho právním předchůdcem, přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou s možností výpovědi i bez udání důvodu ve dvanáctiměsíční výpovědní době. Dne 25. 1. 2018 žalobce vypověděl nájemní smlouvu a výpověď byla žalovanému doručena dne 26. 1. 2018. Výpovědní doba počala běžet 1. 2. 2018, nájem skončil dne 1. 2. 2019. Žalobce současně s výpovědí z nájmu žalovanému sdělil, že k fyzickému předání vyklizených pozemků dojde dne 15. 2. 2019. Žalovaný se však v uvedený den nedostavil, pozemky nevyklidil a nepředal. Žalobce se proto žalobou vedenou u Okresního soud v Pardubicích domáhal jejich vyklizení. Rozsudkem ze dne 21. 10. 2019, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 9. 7. 2020, bylo žalovanému uloženo pozemky vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku. Protože žalovaný uloženou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, žalobce podal dne 3. 8. 2020 návrh na výkon rozhodnutí. V průběhu řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, žalovaný pozemky dobrovolně vyklidil a žalobci předal dne 22. 9. 2021, žalovaný tak užíval pozemky v období od 2. 2. 2019 do 22. 9. 2021 bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a to ve výši, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, kterou by byl nájemce povinen platit za obvyklých okolností. Výše peněžité náhrady bezdůvodného obohacení byla žalobcem vypočtena v souladu se Zásadami pro nakládání s pozemky a pro umísťování reklamních zařízení na pozemcích a stavbách ve vlastnictví žalobce ve výši 700 Kč/m2/rok a 21% DPH. Jedná se o částku, za níž žalobce pronajímá obdobné nemovitosti v této lokalitě. Žalobce zaslal žalovanému dne 18. 10. 2021 výzvu k vydání peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení a to za období od 2. 2. 2019 do 31. 12. 2019 fakturou č. 0094745/10 ze dne 18. 10. 2021 na částku 890 696,08 Kč splatnou dne 30. 11. 2021 s tím, že v této faktuře je započtena poměrná část přijaté platby označené jako nájemné za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, které žalované hradil dle faktury číslo 0094754/5 ze dne 15. 2. 2019, která byla vystavena účetní, která nevěděla o ukončení smluvního vztahu. Za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 byla vystavena faktura č. 0094745/9 ze dne 13. 1. 2021 na částku 976 288 Kč splatná dne 28. 2. 2021 přičemž splatnost této faktury byla dopisem ze dne 18. 10. 2021 prodloužena do , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Na tuto fakturu byla započtena přijatá platba označená jako nájem pozemku za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 43 500 Kč. Za období od 1. 1. 2021 do 22. 9. 2021 byla vystavena faktura č. 0094745/11 dne 18. 10. 2021 na částku 708 812,03 Kč splatná dne 30. 11. 2021. Na fakturu byla započtena přijatá platba označená jako nájem pozemku za období 1. 1. 2021 do 22. 9. 2021 v celkové výši 31 582 Kč. Přes předžalobní výzvu k úhradě žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil.2. Podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2022 vzal žalobce svoji žalobu co do částky 2 109 517,33 Kč s příslušenstvím zpět a nadále se domáhal pouze úhrady částky 466 278,78 Kč s příslušenstvím. Na základě výzvy soudu doplnil svá tvrzení tak, že žalovanou částku ponížil na podle znaleckého posudku zpracovaného dne 5. 7. 2022 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který určil cenu v místě a čase obvyklou za užívání předmětných pozemků v období od 2. 2. 2019 do 22. 9. 2021 částkou 574 159 Kč a od této žalobce odečetl plnění žalovaného již dříve započtené v celkové částce 107 880,22 Kč.3. Usnesením č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, ze dne 5. 8. 2022, které nabylo právní moci dne 24. 8. 2022, soud řízení zastavil co do částky 2 109 517,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 109 517, 33 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. Předmětem sporu zůstala částka 466 278,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 1. 12. 2021 do zaplacení.4. Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích pod č. j. 108 , právnická osoba, /2022-71 dne 31. 8. 2022 podal žalovaný ve lhůtě odpor. Akcentoval skutečnost, že v před žalobní výzvě po něm žalobce žádal částku 2 575 796,11 Kč s příslušenstvím a až v průběhu řízení si nechal vypracovat znalecký posudek a žalobu vzal zpět v rozsahu částky 2 109 517,33 Kč. Vznesl námitku promlčení části nároku, neboť požadovaná částka byla mimo jiné kalkulována za období od 2. 2. 2019 do 22. 9. 2021. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána až 1. 6. 2022 přesáhlo evidentně období 2. 2. 2019 až 31. 5. 2019 zákonnou tříletou promlčecí lhůtu. Na toto obdobní připadá částka 57 119,20 Kč. Žalovaný dále tvrdil, že není důvod, aby hradil bezdůvodné obohacení ve vztahu ke všem pozemkům, neboť oplocený měl trvale pouze pozemek parcelní číslo 1778/23 jako prostor autobazaru. Na zbylých pozemcích parkovali nahodile zákazníci místních firem, lidé odcházející na vlak a pracovníci stavebních firem, které pro žalobce a pro Pardubický kraj budovaly inženýrské sítě pro nové autobusové nádraží a pro rekonstrukci železničního uzlu Pardubice. Kromě toho, že tyto práce zvýšily zatížení pozemků prašností a hlukem, mohl si žalobce volné pozemky kdykoli svobodně převzít do své správy, neboť k večeru byly vždy vyprázdněné. V té době bylo možné pozemky označit, případně je zahradit betonovými květináči. Proti takovému postupu by žalovaný nic neměl. Jestliže se průběžně na neoplocených pozemcích nějaké věci nacházely, neznal žalovaný jejich vlastníka a nedával nikomu souhlas je tam umístit. Dále tvrdil, že jeden z pozemků žalobce již v říjnu 2020 protokolárně předal do užívání stavebním firmám (konsorcium , Anonymizováno, ), které zde doposud realizují pro žalobce zakázku. Žalovaný nebyl kontaktován žádnou z firem provádějících výstavbu s tím, že by jim pozemek, či jeho část blokoval. Pozemek par. č. , Anonymizováno, je de facto udusaná hlína a stéká na něj voda ze střechy sousedního domu, čímž se stává nepoužitelným. Pozemek par. č. , Anonymizováno, je travnatá plocha u chodníku před autobazarem, tedy veřejné prostranství.5. Žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaného opakovaně vyzýval k protokolárnímu předání pozemků. To, že část z nich neužívá, žalovaný tvrdil až v řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , spisová značka, a to v odůvodnění odvolání ze dne 27. 8. 2020. Toto tvrzení však ve svém sdělení ze dne 19. 3. 2021 de facto vyvrátil, když soudu deklaroval, že předmětné pozemky vyklidí a následně dojde k jejich symbolickému předání a to dvěma klíči od visacího zámku brány. Před podáním návrhu na výkon rozhodnutí vyklizení pozemků byla provedena prohlídka. Z fotodokumentace vyplývá, že žalovaný i nadále užíval pozemek p.č. , Anonymizováno, jako parkovací plochu pro návštěvníky svého autobazaru a na části pozemku byly složeny betonové panely. Užívání pozemku p. č. , Anonymizováno, je rovněž doloženo fotodokumentací, na níž je patrno, že pozemek byl užíván jako odstavná plocha pro vozidla žalovaného, neboť je na něm vidět bílý vůz s informační cedulí o prodeji. Až kupní smlouvou ze dne 10. 4. 2021 žalovaný prodal , Anonymizováno, , jméno FO, mimo jiné panely, uložené v zemi na pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, .6. Žalovaný namítal, že užíval pouze zaplocený pozemek 1778/2023, ostatní pozemky byly veřejně přístupné a pokud byly označeny, jako parkoviště pro zákazníky, je umístění takovýchto značek bez faktického i právního významu a tyto značky žalobci ve výkonu jeho vlastnického práva nikterak objektivně nebránily. Na pozemcích neparkoval vozidla ani on sám a ani jeho zákazníci a parkování třetích osob ovlivnit nemohl. Na rok 2019 mu žalobcem byla vystavena faktura, kterou řádně zaplatil, a proto důvodně předpokládal, že žalobce za toto období žádný jiný nárok neuplatňuje a ani uplatňovat nebude. V průběhu celého roku 2019 se mu nedostalo jediné upomínky či výhrady, že za toto období bude uplatňován jiný nárok, než odpovídá zaplacené faktuře. Tvrzení strany žalující, že fakturace byla vystavena účetní, která nevěděla o ukončení smluvního vztahu, je irelevantní. Žalovaný nesouhlasil s výší kalkulace bezdůvodného obohacení vzhledem ke skutečnosti, že řadu let mu byla účtována částka 43 500 Kč za rok jako sjednané nájemné, proto považoval tuto částku logicky za nájemné v daném místě a čase obvyklé. I s ohledem na předchozí fakturu za rok 2019 neměl důvod předpokládat, že by měl hradit částku cca dvacetinásobně vyšší, než bylo původně sjednáno. Žalovaný dále namítal, že žalobce uzavřel se správou železnic státní organizací dn