15 C 107/2023-129 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 683 412 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 7. 2. 2023 do zaplacení, přičemž šlo o souhrn částek 533 142 Kč, což představuje ušlý zisk za období od 1. 1. 2022 do 30. 11. 2022, a částky 150 000 Kč jakožto odškodnění za újmu vyvolanou stresem a úzkostnými stavy v návaznosti na jednání žalované. Tvrdil, že dne 13. 6. 2022 prostřednictvím serveru , Anonymizováno, (dále i jen , Anonymizováno, ) učinil poptávku právních služeb, která měla spočívat v sepisu předžalobní výzvy za účelem vymožení ušlého zisku. Následně dne 14. 6. 2022 dostal žalobce informaci, že mu žalovaná byla doporučena jako advokátka pověřená sepisem předžalobní výzvy v souladu s poptávkou našeho klienta. Žalobce dne 7. 7. 2022 žalované udělil plnou moc k tomu, aby mohla vypracovat a odeslat v zastoupení žalobce předžalobní výzvu za účelem vymožení ušlého zisku. Plně důvěřoval úsudku žalované jako advokátky, neměl pochybnosti o profesionálním přístupu žalované a na základě jejího doporučení podepsal dodatek ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní, jímž došlo ke změně čl. III. odst. 3. 1 smlouvy týkající se akceptace prodloužení termínu k uzavření kupní smlouvy a dokončení bytové jednotky do 30. 11. 2022, čímž mu zanikla faktická možnost vymáhat ušlý zisk plynoucí z prodlení s uzavřením kupní smlouvy a dokončení bytové jednotky. E-mailem ze dne 19. 7. 2022 informovala žalovaná žalobce o tom, že po obdržení podepsaného dodatku připraví výzvu k zaplacení ušlého zisku, nicméně z předložených podkladů a korespondence je zřejmé, že podpisem dodatku žalobce ztratil veškeré nároky na případný ušlý zisk. Přitom si objednal sepis jednoduché předžalobní výzvy k zaplacení ušlého zisku plynoucího z nedokončení bytové jednotky a prodlení spojeného s nepředáním bytové jednotky. Ze strany žalované bylo žalobci přichystáno vyjádření k zaslanému dodatku (datované dne 7. 7. 2022), jednalo se však o vyjádření, ve kterém je ve své podstatě jen shrnut dosavadní průběh jednání mezi společností , právnická osoba, a žalobcem, kdy i ze strany zprostředkovatele služby byla uznána reklamace právních služeb poskytnutých žalobci. Žalovaná v e-mailu ze dne 26. 7. 2022 sděluje, že se účastníci domluvili na odeslání připraveného dopisu, počkají na podpis dodatku protistranou a následně pošlou předžalobní výzvu. Není pravdou, že by se žalobce s žalovanou na sepisu takového dopisu domluvil. Dopis připravila iniciativně žalovaná, dopis neměl žádný přínos. Navíc podpisem dodatku muselo být žalované zřejmé, že žalobce ztratí reálnou možnost požadovat ušlý zisk. Dle původního znění smlouvy o smlouvě budoucí kupní se prodávající zavázal jednotku dokončit nejpozději do 31. 12. 2021. To nesplnil. Žalobce následně podepsal dodatek k této smlouvě dle doporučení a pokynu žalované a tím akceptoval termín dokončení do 30. 11. 2022. Tím se na základě přímé rady a doporučení žalované přijatých v důvěře a v dobré víře fakticky vzdal práva na vymáhání ušlého zisku. Na základě takového doporučení a pokynu žalované, kdy žalobce v minulosti již jeden předchozí dodatek odmítl podepsat, a strana prodávající od smlouvy neodstoupila, žalobce nakonec dodatek podepsal. Po prvním nepodepsaném dodatku a dalším prodlení ze strany prodávajícího obdržel žalobce dodatek nový, s pozdějším datem dokončení a předání. Ten byl žalobci doporučen k podpisu jako dobrá strategie pro následovné vymáhání ušlého zisku, což si protiřečí a je naprosto zcestné a v hrubém nesouladu se zájmy žalobce.2 Žalovaná po celé řízení trvala na tom, že žaloba není důvodná. Uvedla, že ohledně vytvoření objednávky žalobcem uvedla, že na portálu , Anonymizováno, je k dispozici několik „balíčků“, z nichž si potenciální klienti mohou sami vybrat nejlépe pro ně vyhovující, případně zvolit variantu „Řešení problému na míru“. Žalobce si vybral sám balíček označený jako „Předžalobní výzva“. Po vytvoření objednávky a přidělení žalobce jej sama kontaktovala telefonicky a vysvětlila mu, že jeho nárok není oprávněný a nemůže jej proto vymáhat. Vždy s ním veškeré kroky konzultovala. Současně žalobce upozornila na jeho povinnost stanovenou ve smlouvě o smlouvě budoucí, kdy žalobce byl povinen uzavřít dodatek k ní, týkající se prodloužení termínu dokončení nemovitosti, a to ve lhůtě 30 dní od doručení tohoto dodatku ze strany budoucího prodávajícího. Ušlý zisk dle ní žalobce nemůže prokázat, navíc nedošlo k pochybení z její strany. Musí dále existovat vysoká pravděpodobnost, pouhá neodůvodněná naděje nestačí. Již během prvního telefonátu vysvětlila žalobci, za jakých okolností je možné požadovat ušlý zisk a dotázala se na podklady týkající se tohoto ušlého zisku – jakékoliv listiny prokazující, že by mu v případě dodržení termínů dokončení nemovitosti a prodeje ze strany budoucího prodávajícího vznikl od ledna 2022 nárok na nájemné. Žalobce však takovými listinami nedisponoval a přiznal, že žádného zájemce k uzavření nájemní smlouvy do doby kontaktu s žalovanou nemá a neměl. Požadavek na nemajetkovou újmu je zcela smyšlený a ničím neopodstatněný. Navíc je z lékařských zpráv předložených žalobcem zřejmé, že je , podezřelý výraz, dlouhodobě, minimálně dva roky. Jednání žalované tedy se , podezřelý výraz, stavem žalobce nijak nesouvisí. Pokud jde o samotnou smlouvu o smlouvě budoucí kupní, upozornila žalobce na jeho povinnosti ze smlouvy, zejména na povinnost stanovenou v čl. 1 odst. 1. 12. Dle tohoto ustanovení byl žalobce povinen uzavřít dodatek ke smlouvě prodlužující termín dokončení jednotky, a to ve lhůtě 30 dní od doručení tohoto dodatku ze strany budoucího prodávajícího. Pokud by tak neučinil, byl budoucí prodávající oprávněn od smlouvy odstoupit. Přestože tak budoucí prodávající neučinil, nic nemohlo žalobci zaručit, že tak neučiní v budoucnu (žalobce jednal se zástupcem budoucího prodávajícího dosti nevybíravým způsobem, ceny nemovitostí neúměrně rostly a poptávka převyšovala nabídku). Žalobce dne 22. 6. 2022 přeposlal žalované e-mailovou komunikaci mezi ním a zástupkyní budoucího prodávajícího. Tato konverzace mimo jiné obsahovala souhlas žalobce s uzavřením dodatku, jímž dojde k prodloužení termínu předání nemovité věci do 30. 9. 2022. Přestože nakonec k podpisu dodatku nedošlo, je i z tohoto nepochybné, že žalobce s prodloužením termínu dokončení do září 2022 souhlasil i bez jakéhokoliv zásahu či doporučení žalované. V okamžiku, kdy žalobce vystavil žalované 7. 7. 2022 plnou moc k zastupování, byla již na základě předchozího telefonického rozhovoru dohoda o obsahu poskytovaných právní služeb jiná. Žalobce byl po celou dobu spolupráce spokojený, problém se projevil až v momentě, kdy mu byla doručena faktura za právní služby poskytnuté nad rámec původní objednávky, přitom informaci o nutnosti doúčtovat právní služby nad rámec původní objednávky žalobci říkala, on nic nenamítal a spolupráce pokračovala. Po vystavení objednávky v systému , Anonymizováno, , v jejímž důsledku dojde k automatickému zaslání faktury klientovi, žalobce opakovaně kontaktoval infolinku , Anonymizováno, , kde si stěžoval na tuto fakturu. Současně ale říkal, jak je se službami spokojený. Ještě dne 21. 7. 2022 kontaktoval žalobce žalovanou telefonicky a žádal o sepis předžalobní výzvy, avšak při tomto hovoru došlo i na téma doúčtovaných služeb. Nejdříve se žalobce snažil přesvědčit žalovanou, že mu paní asistentka přislíbila poskytnout služby bezplatně, a když bylo toto sporováno, neboť žalovaná byla s asistentkou v kontaktu a věděla o obsahu jejich hovoru, žalobce začal popírat, že ho žalovaná o nutnosti doúčtovat informovala a odkazoval se přitom na údajné nahrávky hovorů. Následně přestal slušně komunikovat a prostřednictvím e-mailu zaslaného žalované i , Anonymizováno, požádal o zrušení objednávky a vrácení peněz. Žalobci byla požadovaná částka za právní služby vrácena a veškeré navazující objednávky byly zrušeny. Nejednalo se ale o uznání reklamace ze strany , Anonymizováno, , bylo toliko postupováno v rámci poskytované „garance spokojenosti“ (pokud není klient z jakéhokoliv důvodu stoprocentně spokojen, vrátí mu , Anonymizováno, zaplacenou částku a ukončí s ním spolupráci). Následně dne 29. 7. 2022 vypověděla právní zastoupení.3 V zásadě obdobně jako žalovaná argumentoval i vedlejší účastník na straně žalované, který navíc poukázal i na to, že předmětná jednotka byla zkolaudována jako atelier, tedy nemůže sloužit k bydlení a pronajímání za účelem bydlení. Přitom žalobce netvrdil, že měl záměr prostor pronajímat jako atelier. Pronajímání prostoru jako bytu je v rozporu se stavebním zákonem.4 Soud ve věci učinil následující zjištění z provedených důkazů. Pro přehlednost soud jednotlivé důkazy uvádí v pohledu chronologickém. Tedy tak, jak jednotlivé důkazy byly relevantní pro vzájemné vztahy účastníků řízení a třetí osoby v průběhu běhu času. Toto soud uvádí z toho důvodu, že některé e-maily byly součástí vlákna v následné komunikaci. Pak však, pokud není v části o skutkovém závěru uvedeno jinak, je takový předchozí e-mail řazen