15 C 173/2024-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: částky 17 443,28 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru (dále v odůvodnění i jen „jistina“), úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 114,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 801,89 Kč a smluvní pokuty ve výši 279,09 Kč. Tvrdil, že společnost , právnická osoba, . poskytla jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy z 15. 8. 2022 spotřebitelský úvěr č. , hodnota, s rámcem 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Své povinnosti však neplnil, proto úvěrující úvěr k 15. 10. 2023 zesplatnil. Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl smlouvou o postoupení pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu pro tento postup.4. Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru specifikovaného v bodě 1 odůvodnění, tedy ujednání o jistině, úrocích, poplatcích, vrácení úvěru ve splátkách. Bylo prokázáno, že úvěr byl žalovaným čerpán.5. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.10. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.11. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.12. Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení částky 17 443,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 443,28 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 114,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 801,89 Kč a smluvní pokuty ve výši 279,09 Kč. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. Dále je požadavek na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 občanského zákoníku po právu. Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz. Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.13. Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu se zákonnými limity dle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14. Pokud jde o zohlednění plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z úvěrové smlouvy a ustanovení § 1932 občanského zákoníku. Uzavírá, že věřitelem provedené zohlednění a přiřazení plateb těmto podmínkám odpovídá.15. Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně.16. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).