15 C 279/2023-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně po žalované žádala částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení z částek a za období uvedená ve výroku II. Tvrdila, že provozuje činnost spočívající v ustájení jezdeckých koní. S žalovanou uzavřela 15. 8. 2020 dvě smlouvy o ustájení koní , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala k úhradě ceny za ustájení a krmiva. Do doby, kdy žalovaná dne 27. 2. 2021 oba koně převzala, neplatila řádně za ustájení a krmivo a zůstala dlužna částku 28 000 Kč, přičemž záznamem ze dne 27. 2. 2021 pohledávku uznala co do důvodu a výše.2 Dále žádala částku 1 200 Kč jako náklady spojené s vymáháním pohledávky. Ohledně tohoto požadavku vzala žalobu zpět. Soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I.)3 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť byly splněny veškeré předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.5 Z ručně psaného textu na listině nadepsané jako inventarizace pohledávek k 26. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná připojila na listinu svůj text následujícího znění: souhlasím s výše uvedenou částkou pohledávek ve výši 28 000 Kč. Zavazují se uhradit do konce srpna 2023, a to ve splátkách alespoň 1 000 Kč měsíčně. Pokud pohledávka ve výši 28 000 Kč nebude uhrazena do požadovaného termínu, předám vymáhání právnímu zástupci. Připsaný text je datován 27. 2. 2021 a jsou podepsány žalobkyně i žalovaná.6 Dle ustanovení§ 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7 Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených důkazů a za použití zákonných ustanovení shora soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Předloženými listinami se žalobkyni podařilo prokázat, že mezi účastnicemi byla sjednána smlouva o ustájení koně, žalovaná neplnila své povinnosti platit sjednané úhrady a nároky žalobkyně z této smlouvy uznala.8 Žalovaná v řízení netvrdila, že by uznaný dluh neexistoval či již zanikl (například splněním).9 Proto jí soud uložil povinnost zaplatit v souladu s § 2053 občanského zákoníku částku uvedenou ve výroku II. rozsudku. Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku i požadavek na zaplacení úroku z prodlení. V období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požadovala, je žalovaná v prodlení se splněním svých povinností.10 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 120 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen „vyhláška“) v rozsahu 2 x 2 220 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odměnou advokáta ve výši 1 120 Kč za odeslanou předžalobní výzvu (tj. upomínku) dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 3x po 300 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k výše uvedeným částkám suma představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Účelně vynaloženým nákladem nejsou podání upřesňující žalobní tvrzení a dále pak částečné zpětvzetí, neboť jimi žalobkyně doplňovala a napravovala to, co měla uvést v žalobě, u níž náklady nahrazovány jsou.11 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.