15 C 323/2023-29 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 14 377,13 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částek a za období uvedená ve výrokové části.2 Tvrdil, že provozuje síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím umožňuje svým účastníkům využívat služeb i jiných subjektů, k čemuž došlo i ve vztahu s žalovaným. Podmínky tohoto právního vztahu vycházejí ze smlouvy uzavřené mezi účastníky a z všeobecných podmínek žalobce, s nimiž byl žalovaný seznámen. Žalovaný využíval služeb třetích stran, ty mu byly vyúčtovány následujícími doklady: vyúčtování číslo , hodnota, , Anonymizováno, 5 497,80 Kč, vyúčtování číslo , hodnota, , Anonymizováno, 42,01 Kč, vyúčtování číslo , hodnota, , Anonymizováno, 8 651,30 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , Anonymizováno, 87,02 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , právnická osoba, 99 Kč.3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.5 Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout, je v tomto řízení dána příslušnost soudů. V plném rozsahu možno odkázat například na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka Konf 4/2011, dostupné například na www.nssoud.cz.6 Ujednání mezi žalobcem a žalovaným ze 7. 5. 2020 (číslo , hodnota, ) soud posoudil jako platnou smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb.7 Žalobce vyúčtováním obsahujícím dataci a specifikaci čerpaných služeb prokázal, že žalovaný prostřednictvím provozovatelem provozované telekomunikační sítě ve shora uvedeném období čerpal či využíval služby třetích stran.8 Dle § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.9 Žalobě bylo v návaznosti na zjištění popsaná v bodě 6 a 7 a zákonnou úpravu zmíněnou v bodě 8 v plném rozsahu vyhověno. Pokud jde o požadavek na zaplacení plnění za služby třetích stran, je podstata předmětných právních vztahů taková, že poskytovatelé služeb třetích stran dali souhlas a oprávnění žalobci, aby platby od účastníků vybíral, žalovaný jakožto poukázaný byl vůči poskytovatelům služeb třetích stran (poukazatelům) povinen plnit ve prospěch žalobce jakožto poukazníka. Po právu je i požadavek na úrok z prodlení v zákonné výši. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se splněním povinností, o něž v řízení jde.10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen „vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3x po 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně.11 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).12 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.