15 C 35/2024-39 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal dále následujícího plnění:a) částky 29 334,69 Kč jako jistiny a 1 600 Kč jako poplatků,b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny a poplatků za dobu od 15. 2. 2002 do zaplacení (za dobu do 31. 10. 2023 vyčísleného částkou 41 563,82 Kč),c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (14,9 % ročně) z jistiny za dobu od 15. 2. 2006 (za dobu do 31. 10. 2023 vyčísleného částkou 52 690,64 Kč).2 Ohledně žádání v předchozím bodě tvrdil, že , právnická osoba, . poskytla jako věřitel žalovanému jako dlužníku na základě smlouvy ze dne 16. 2. 2006 (dále v odůvodnění i jen „druhá smlouva“) úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky.3 Dluh však žalovaný splnil toliko částečně, proto žalobce úvěr 15. 3. 2007 zesplatnil. Následně se věřitel domáhal svého nároku v rozhodčím řízení a exekucí rozhodčího nálezu, avšak marně. Exekuční řízení pak bylo zastaveno.4 Žalovaný i přes upomínky a exekuční vymáhání na základě rozhodčího nálezu zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v bodě 1 odůvodnění.5 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od úvěrujícího smlouvou o postoupení pohledávky.6 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.7 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Smlouvu soud posoudil jako platnou.8 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.9 Smlouvou o úvěru ze dne 16. 2. 2006 má soud za prokázané, že žalobce jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal.10 Dle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11 Dle § 330 odst. 2 obchodního zákoníku při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.12 Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13 Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu a z něho vyplývajícímu právnímu závěru.14 Žalobce v řízení prokázal, že mezi věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva (tu soud posoudil jako platnou), prokázáno bylo i čerpání úvěru.15 Požadavek žalobce na zaplacení jistiny úvěru (29 334,69 Kč) a poplatků (1 600 Kč) je po právu, neboť žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu neplnil řádně své smluvní povinnosti, tj. zejména platit řádně splátky. Stejně tak je po právu požadavek na zaplacení úroku. V souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky. Plnění v návaznosti na postoupení pohledávky náleží žalobci.16 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených17 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady:a) zaplacený soudní poplatek 1 238 Kč,b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 2 340 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby,c) odměnu ve výši 1 170 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky.18 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně.19 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).20 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).21 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.