15 C 7/2024-39 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění:a) částky 29 212,55 Kč jako jistiny,b) úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od 23. 9. 2023 do zaplacení.2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy ze dne 21. 9. 2022 úvěr v částce 30 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal. Dluh však splnil toliko částečně, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou předchozím bodě odůvodnění.3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti bylo vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru vyhodnocováno i to, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil ve smyslu zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Dle soudu se úvěrující nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil.9 Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení jistiny úvěru) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. Proto soud žalobě vyhověl.10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených.11 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady:a) zaplacený soudní poplatek 1 169 Kč,b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 2 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby (odměna nenáleží za podání, jímž žalobce doplňoval skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti, neboť toto mělo být již součástí žaloby, která za účelně vynaložený úkon považována je),c) odměnu ve výši 1 150 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky,d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše specifikované úkony, tedy 3x po 300 Kč.12 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).13 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).14 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.