20 C 414/2023-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částek shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností Provident Financial s.r.o., a žalovaným došlo dne 13. 6. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek 8 117 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 1 961 Kč, poplatku za zpracování, doručení zápůjčky a administrativní činnost a flexibilní splácení 3 956 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 2 200 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 18 měsíčních splátkách po 896 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil pouze 4 510 Kč celkem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 3 490 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými 8 000 Kč a splacenými 4 510 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z 3 490 Kč od 14. 12. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu od 14. 12. 2020 do 14. 12. 2022 tyto činí 587,40 Kč.2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností Provident Financial s.r.o., a žalovaným došlo dne 26. 11. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek 43 214 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 14 831 Kč, odměny za zpracování, doručení zápůjčky a administrativní činnost a flexibilní splácení 16 534 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 11 876 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet ve 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 11. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil celkem pouze 24 770 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 20 230 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými 45 000 Kč a splacenými 24 770 Kč. Dále pak požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení z 20 230 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu od 27. 11. 2020 do 14. 12. 2022 tyto činí 3 495,10 Kč.3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 17. 1. 2024.4. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobním návrhu.5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 16. 12. 2022 vč. podacího lístku prokazující odeslání oznámení dle 13. 1. 2023. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky 97 295,46 Kč bez příslušenství vyplývající ze smlouvy č. , Anonymizováno, a částky 18 600,27 Kč bez příslušenství vyplývající ze smlouvy č. , Anonymizováno, , a to do 10 dnů od doručení oznámení.6. Smlouvou1 vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně Provident Financial s.r.o. a žalovaný tuto uzavřeli dne 13. 6. 2019, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 18 měsíčních splátkách po 896 Kč, poslední (18.) splátka měla činit 885 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 29 % p.a.. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 16 117 Kč, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem v celkové výši 8 117. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel zápůjčky snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době rozvedený, žil s rodiči, byl nezaměstnaný, neměl vyživovací povinnost, jeho příjem činil 9 185 Kč měsíčně, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání smlouvy ve výši 3 500 Kč, hradil splátky poskytovateli zápůjčky ve výši 36 Kč, 360 Kč či 3 600 Kč (z důkazu toto není zcela evidentní).7. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na konto smlouvy1 celkem 4 510 Kč.8. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na konto smlouvy2 celkem 24 770 Kč. Uzavření této smlouvy nebylo sporováno a její uzavření vyplývá i z tabulky umoření, oznámení o postoupení pohledávek a výzev k zaplacení.9. K úhradě částek v celkové výši 112 953,94 Kč vyplývající ze smluv výše byl žalovaný s upozorněním na možné soudní řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně z 1. 6. 2022 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.10. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu, kterou uvedl ve smlouvě, tj. , adresa, , což byla adresa, kterou si žalovaná zvolil jako adresu korespondenční pro styk s poskytovatelem zápůjček. Pokud se žalovaný na uvedené adrese nezdržoval či si zásilky nepřebíral, nemůže to jít k tíži žalobkyně.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.19. Ač jsou smlouvy nazvány jako smlouvy o zápůjčce, soud je považov