20 C 423/2023-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým návrhem domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu shora se ke dni 26. 9. 2023, kdy ho prodal žalovanému.2. Usnesením č. j. 20 C 423/2023-19 ze dne 22. 1. 2024 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k žalobě a zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému společně se žalobou doručeno dne 15. 2. 2024 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště. Žalovaný k věci ničeho neuvedl, k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. se nevyjádřil. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud proto v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.3. Podle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.4. V řízení bylo prokázáno kupní smlouvou, že dne 26. 9. 2023 žalobce, coby prodávající, prodal žalovanému, coby kupujícímu, motorové vozidlo Volkswagen Caddy, VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, za 26 000 Kč. Kupní smlouva byla vyhotovena písemně a účastníky podepsána. Žalovaný se v ní zavázal převodu vozidla na sebe na základě plné moci od prodávajícího, a to v zákonné lhůtě pro přepis vozidla.5. Výzvou ze 4. 12. 2023 žalobce doložil, že žalovaného vyzval ke splnění smluvní povinnosti směřující k přehlášení vozidla v registru vozidel s upozorněním na možné soudní řízení. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa, .6. Z korespondence Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru dopravy soud zjistil, že žalobce žádal o zápis změny vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla, avšak bez součinnosti žalovaného toto nebylo možné a dané správní řízení bylo zastaveno.7. Z výzev Magistrátu města Pardubic ze 17. 10. 2023 a 27. 10. 2023, z kontroly tachometru bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo provozováno, že bylo aktivně užíváno.8. Soud shledal, že žalobce má na určení naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv převedl vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného, není s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tato v registru silničních vozidel vedena jako vlastník vozidla. Žalobce není schopna zajistit všechny úkony bez součinnosti žalovaného, nemůže zajistit ani provedení evidenční kontroly, proto nebylo možné postupovat dle § 8a zák. č. 56/2001Sb. a nezbylo žalobci nic jiného, než se určení vlastnictví ke dni 26. 9. 2023 domáhat soudní cestou. Soud tedy ze všech těchto důvodu žalobě vyhověl s tím, že toto rozhodnutí bude podkladem pro dokončení přechodu vlastnického práva dle § 8 odst. 4 písm. b) zák. č. 56/2001 Sb. (výrok II.).9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení, a to 2,5 x 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí vč. přípravy zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, dále 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky za stejné úkony, celkem tedy 9 150 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly.10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.