23 C 153/2024-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 361 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že žalovaný jako dlužník (úvěrovaný) uzavřel s její právní předchůdkyní spol. , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , od 30. 9. 2010 spol. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako věřitelem (úvěrující) dne 17. 6. 2002 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, . V souladu se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve sjednané výši. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků a příslušných poplatků. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, proto Banka využila svého práva dne 27. 2. 2003 ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Pohledávka činila ke dni postoupení 20 248 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes písemnou upomínku neuhradil.2. Podáním doručeným soudu dne 5. 2. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co jistiny 2 094 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže specifikováno v usnesení t.s. ze dne 14. 3. 2024, č.j. EPR 304019/2023-11. Žalobkyně nárokovala již pouze bezdůvodné obohacení ve výši 13 361 Kč (tj. čerpaná částka 16 361 Kč ponížená o částku 3 000 Kč uhrazenou žalovaným) se zákonným úrokem z prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO).4. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.5. V návaznosti na tu skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), řídí se tímto zákonem práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na to, že k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru došlo již v roce 2002, tedy před nabytím účinnosti z.č. 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.6. Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle odst. 2 téhož ustanovení při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.8. Dle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ust. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle ust. § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.9. Dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník - o.z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav.14. Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, obchodními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, předžalobní upomínkou a dalšími listinami (důkazy) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr. Žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky (mj. i nepřekročit povolený úvěrový rámec) byl sjednán úrok i smluvní poplatky. Bylo prokázáno, že žalovaný své povinnosti ze Smlouvy řádně neplnil, Banka proto Smlouvu ukončila. Žalobkyně získala pohledávku za žalovaným (aktivní legitimace) na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019. Žalovaný dlužnou částku přes písemnou upomínku neuhradil. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co jistiny 2 094 Kč s příslušenstvím, když nárokovala již pouze bezdůvodné obohacení ve výši 13 361 Kč a zákonný úrok z prodlení.15. Na základě předložených listinných důkazů při respektování zákonné úpravy soud žalobě mohl vyhovět, když učinil následující skutkový a z něj vyplývající právní závěr. Žalobkyni se Smlouvou o revolvingovém úvěru, Smlouvou o postoupení pohledávek, přehledem plateb, upomínkou, podařila prokázat tvrzená skutková verze, tedy sjednání Smlouvy i splatnost dluhu. Bylo prokázáno čerpání finančních prostředků. Soud tedy uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. (nyní § 2991 o.z.), podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní, resp. od právní předchůdkyně, obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 361 Kč (dlužná jistina), která byla žalovanému poskytnuta a ten ji do současné doby nevrátil. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit příslušenství zahrnující zákonný úrok z prodlení, vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby 300 Kč. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč, celkem 900 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 252 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Tedy celkem 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.17. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.