6 C 39/2024-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 64 017,36 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1.2.2006 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 70 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly Obecné podmínky , právnická osoba, ., pro úvěry občanů (dále jen „Podmínky“). Žalovaný úvěr čerpal dne 1.2.2006 v dohodnuté výši 70 000 Kč a zavázal se bance poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit úroky tak, jak je sjednáno v uzavřené smlouvě. Úvěr měl být splacen pravidelnými 71-ti anuitními měsíčními splátkami ve výši 1 490 Kč. Úrok z úvěru byl stranami sjednán neměnnou sazbou 14,9 % po celou dobu trvání smluvního vztahu. Úhrada úroků byla prováděna společně s úhradou jistiny. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na celkovou jistinu od 1.2.2006, tedy ode dne čerpání úvěru, do 9.1.2008, to je do dne vystavení historického výpisu, uhradil celkem 7 182,64 Kč, dlužná částka tak ke dni 9.1.2008 činila 62 817,36 Kč. K uvedenému dni byly žalovanému vyčísleny dlužné poplatky ve výši 1 200 Kč, které jsou tvořeny poplatky ve výši 3x 400 Kč za zaslání upomínek. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků. Konečná splatnost zůstatku úvěru včetně příslušenství nastala v důsledku nesplnění smluvních povinností ke dni 3.8.2007 tak, jak je uvedeno ve výzvě k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16.7.2007. Žalobkyně uvedla, že pohledávka původního věřitele byla uplatněna dle sjednané rozhodčí doložky v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán dne 2.6.2008 rozhodčí nález a následně i v exekučním řízení, v rámci něhož byla vymožena částka 8 170 Kč, která byla započtena na částečnou úhradu úroků z úvěru a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2014 a následně uzavřeného dodatku, v jejímž rámci došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem žalobního návrhu. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán v rámci mimosoudního vymáhání pohledávek, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 28.11.2023. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 62 817,36 Kč, poplatků ve výši 1 200 Kč, řádného úroku z úvěru ke dni 28.11.2023 ve výši 155 413,86 Kč a zákonného úroku z úvěru ke dni 28.11.2023 ve výši 85 876,38 Kč. Uvedla, že zároveň se domáhá zaplacení úroku z úvěru z dlužné částky jistiny od 29.11.2023 do zaplacení ve výši 14,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od 29.11.2023 do zaplacení.2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.3. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . s žalovaným dne 1.2.2006, měl soud prokázáno, že smluvní strany se dohodly na poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 70 000 Kč, když žalovaný se zavázal vyčerpanou jistinu úvěru splatit nejpozději do 20.1.2012 s tím, že splácet bude počínaje dnem 20.3.2006 vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce a jistina úvěru bude uhrazena 71-ti anuitními splátkami ve výši 1 490 Kč, když výše poslední splátky bude odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Smluvní strany se dohodly na tom, že úroková sazba bude činit 14,9 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru a že nedílnou součástí této smlouvy jsou Podmínky.4. Podle článku V. odst. 1 Podmínek jsou smluvní pokuty splatné poté, kdy na ně některé ze smluvních stran vznikne nárok, tj. od porušení příslušné povinnosti. Podle článku VI. odst. 2 písm. a) článku VI. odst. 3 písm. e) je banka oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo části jistiny a příslušenství v případě, že dlužník nesplní některou z povinností dle smlouvy o úvěru, zejména neprovede úhradu jedné nebo více splátek jistiny nebo úroku. Podle bodu 6.1.8.3. sazebníku , právnická osoba, . činí poplatek za zaslání upomínky při neprovedení splátky částku 400 Kč.5. Historickým výpisem z úvěrového účtu žalovaného a z interního účetního dokladu ze dne 1.2.2006 měl soud prokázáno, že výše uvedeného dne žalovaný čerpal finanční prostředky v celkové výši 70 000 Kč a že ke dni 9.1.2008 byl zůstatek 62 817,36 Kč.6. Listinou ze dne 16.7.2007 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky a to s odůvodněním, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných závazků vůči , právnická osoba, ., která je oprávněna požadovat okamžité splacení všech úvěrových pohledávek. , právnická osoba, . žalovanému poskytla prodlouženu lhůtu ke splacení této částky do 3.8.2007. Ke dni 16.7.2007 činila celková pohledávka částku 68 352,61 Kč včetně jistiny, úroků, poplatků, případného dalšího příslušenství či smluvních pokut.7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12.12.2014 postoupila , právnická osoba, . předmětnou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalující společnost, tedy na společnost , Jméno zainteresované společnosti 0/08. Rozhodčím nálezem rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 2.6.2008 sp.zn. , právnická osoba, /, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 16.7.2008, bylo žalovanému uloženo zaplatit společnosti , právnická osoba, . částku 76 157,28 Kč s úrokem 14,9 % p.a. z částky 62 817,36 Kč od 10.1.2008 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 25,00 % p.a. z částky 71 352,66 Kč od 10.1.2008 do zaplacení a nahradit žalující straně náhradu nákladů řízení.9. Listinou ze dne 28.11.2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 305 307,60 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do 8.12.2023, bude se žalobkyně domáhat jejího zaplacení podáním žaloby u příslušného soudu.10. Soud předně uvádí, že s odkazem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.), tedy podle právních předpisů platných do 31.12.2013.11. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.12. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.13. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.15. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.16. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 64 017,36 Kč s příslušenstvím je důvodný. Soud měl za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splát