7 C 215/2024-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedl, že pohledávka od původního věřitele , právnická osoba, byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2023 na žalobce. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalované dne 23.1.2023 bezhotovostně poskytnuta finanční částka ve výši 10 000 Kč. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, která však žalobce není schopen doložit. Žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neplnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 18.12.2023, tudíž žalobce požaduje úrok z prodlení od 19.2. 2023, kdy datum splatnosti byl určen tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky žalobce přičetl 10 dnů, jelikož v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalované. Přes upomínání nebylo na dluh žalovanou ničeho uhrazeno.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná byla usnesením soudu ze dne 11.9.2024 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud měl prokázáno výpisem z běžného účtu právního předchůdce žalobce č. , č. účtu, poskytnutí částky 10 000 Kč žalované právním předchůdcem žalobce dne 23.1.2023, a to na účet č. , č. účtu, s označením „půjčka , jméno FO, “, pod VS , var. symbol, . Sdělením , jméno FO, bylo dále prokázáno, že běžný účet č. , č. účtu, je účtem žalované a byla na něm evidována příchozí platba ve výši 10 000 Kč z účtu č. , č. účtu, .5. Smlouvou o postoupení pohledávek měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena. Listinou ze dne 18.12.2023 byla žalovaná vyrozuměna o tom, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to včetně příslušenství této pohledávky byla postoupena žalující společnosti. Dopisem ze dne 18.12.2023 spolu s podacím lístkem bylo prokázáno zaslání předžalobní výzvy žalované téhož dne, žalované byla poskytnuta k zaplacení lhůta tří dnů.6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo pravděpodobně k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobce však nebyl schopen prokázat existenci uzavření smlouvy o půjčce – dobu jejího uzavření, splatnost, jaké konkrétní smluvní povinnosti žalovanou vázaly, natož splnění povinností dle ust. § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru právním předchůdcem žalobce, kdy důsledkem je i neplatnost takovéto smlouvy ve smyslu ust. § 87 odstavec 1 citovaného zákona. Poskytnuté finanční prostředky však žalovaná právnímu předchůdci žalobce či žalobci nevrátila, a to ani částečně. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalované ve výši 10 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč, když žalovaná na poskytnutou zápůjčku ničeho nezaplatila. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět včetně přiznání nároku na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z., ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb., od doby požadované žalobcem.9. Žalovaná je povinna žalobci nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl plný úspěch ve věci. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 2,5 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu, jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a dále 21% DPH ve výši 168 Kč z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem DPH. Náklady řízení celkem činí 1 368 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.