11 C 269/2024-44 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 32 150 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 16.9.2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč (dále jen „zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 29 503 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 584 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16.3.2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 16.3.2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku 2 850 Kč. Ke dni 29.4.2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 92 665,34 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 32 150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 090,42 Kč (od 17.3.2023 do 29.4.2024) a zákonný úrok z prodlení od 30.4.2024 do zaplacení. Za dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost s účinností ke dni 29.4.2024. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem.3. Usnesením ze dne 31.7.2025, č.j. 11 C 269/2024 byl žalovanému ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka se sídlem v , adresa, .4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Opatrovník žalovaného byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Opatrovník žalovaného se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 16.9.2021 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 29 503 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 64 503 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 584 Kč, když poslední splátka činí částku 3 575 Kč a byla stanovena na 16.3.2023. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaný podepsal, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodl na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou.7. Listinou ze dne 29.4.2024 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2029 byla pohledávka ve výši 92 665,34 Kč postoupena žalující společnosti.8. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku 2 850 Kč.9. Dopisem ze dne 29.7.2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 78 353 Kč, a to ve lhůtě do 13.8.2024.10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 32 150 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal dne 16.9.2021 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 35 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil částku 2 850 Kč. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaný je proto povinen s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 32 150 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 16.3.2024, bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 17.3.2023 do data postoupení, tedy do 29.4.2024 kapitalizován ve výši 5 090,42 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 30.4.2024 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 500 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 286 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 3 464 Kč. (výrok II.)14. Ve výroku III. soud přiznal , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátce, za opatrování žalovaného v tomto řízení odměnu ve výši 2 420 Kč představující odměnu ustanoveného opatrovníka dle § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z punkta 32 150 Kč, dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tedy celkem náklady ustanoveného opatrovníka činí 2 870 Kč.15. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na skutečnost, že státu vznikly náklady za vyplacenou odměnu ustanovenému opatrovníkovi žalovaného v celkové výši 2 870 Kč, avšak žalovanému byl opatrovník ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu, soud rozhodl tak, že stát nemá vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.16. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.