15 C 137/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 115 130,12 Kč (z toho jistina 112 857,54 Kč, kapitalizovaný úrok 3 152,06 Kč za dobu od 14. 10. 2024 do 14. 1. 2025, smluvní pokuta 1 000 Kč, pojistné 429 Kč, poplatek za sjednání úvěru 843,58 Kč) spolu s příslušenstvím, které tvoří úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 112 857,54 Kč od 15. 1. 2025 do 24. 1. 2025 a zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně z téže částky od 25. 1. 2025 do zaplacení. Tvrdil, že dne 30. 3. 2024 uzavřel s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku 114 300 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 755 Kč, zahrnujícími jistinu, úrok a pojistné. V případě prodlení se splátkami byla dle bodu 5 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku, přičemž žalovaný byl v prodlení opakovaně, a proto byla uplatněna smluvní pokuta v celkové výši 1 000 Kč. Žalovaný plnil své závazky pouze do 14. 10. 2024, poté přestal splácet. V důsledku prodlení žalobce přistoupil dne 15. 1. 2025 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina 112 857,54 Kč.2 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Smlouvu soud posoudil jako platnou.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.10 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.11 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.12 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny a poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.14 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnost popsanou v bodě 1 odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna.15 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v podobě zaplaceného soudního poplatku 4 606 Kč, jiné náklady žalobce nepožadoval.16 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.