15 C 30/2025-53 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalované domáhal zaplacení dodaného plynu a plateb za související služby za období od 2. 12. 2021 do 4. 4. 2022 v ceně 8 845,93 Kč a v období od 5. 4. 2022 do 29. 4. 2022 v ceně 1 799 Kč. Tvrdil, že jí na základě smlouvy ze dne 15. 11. 2021 dodával zemní plyn. Odebranou komoditu a související služby za uvedené období vyúčtoval při zohlednění zaplacených záloh vyúčtováními, která byla splatná dne 20. 4. 2022 (na částku 8 845,93 Kč za období od 2. 12. 2021 do 4. 4. 2022) a dne 18. 5. 2022 (na částku 1 799 Kč za období od 5. 4. 2022 do 29. 4. 2022). Jako příslušenství požadoval z dlužné ceny a souvisejících služeb úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. Dále tvrdil, že předmětnou pohledávku za žalovanou nabyl smlouvou o postoupení pohledávky.2 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila.3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4 Žalobce smlouvou specifikovanou v bodě 1 odůvodnění prokázal, že se v ní dodavatel zavázal žalované dodávat plyn a žalovaná se zavázala plyn a související služby platit ve sjednaných lhůtách.5 Tuto smlouvu posoudil soud jako platnou kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku. Splatnost požadované dlužné částky byla ve vyúčtováních dodavatelem stanovena v souladu se smluvními ujednáními.6 Žalovaná i přes výzvu soudu netvrdila žádné skutečnosti, které by žalobou uplatněný nárok jakkoli oslabovaly.7 Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno a žalované uložena povinnost zaplatit žalobci, jako současnému věřiteli, který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky (viz bod 2. odůvodnění, v návaznosti na § 1879 občanského zákoníku), dluh na odebraném plynu a souvisejících službách, spolu s úrokem z prodlení z vyúčtované dlužné ceny plynu a souvisejících služeb, jehož výše vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., dále pak ze splatnosti kupní ceny. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaná v prodlení se splněním své povinnosti zaplatit sjednanou kupní cenu.8 Pokud jde o smluvní pokutu, žalovaná skutečně porušila povinnost platit řádně a včas sjednané platby dle smlouvy a žalobce ji skutečně ve shora uvedených dnech (viz bod 1 odůvodnění) upomenul. Jako důsledek porušení této právní povinnosti požadoval žalobce v souladu se smluvními ujednáními a § 2048 smluvní pokutu ve shora uvedené výši. Ujednání o smluvní pokutě považuje soud za platné. I v tomto ohledu je namístě žalobě vyhovět.9 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen „vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3 x 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu.10 Lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.