17 C 178/2024-131 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem soudu doručeným dne 19. 7. 2024 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 74 057 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že dne 30. 11. 2012 uzavřela se žalovanou smlouvu o investičním životním pojištění ZFP ŽIVOT+ č. , hodnota, , v níž strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou; pojistné činilo 719 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo ke dni 1. 9. 2021. Žalobkyně na základě dané pojistné smlouvy uhradila žalované pojistné ve výši 74 776 Kč. Po ukončení pojištění nebylo žalobkyni vyplaceno odkupné, pouze vrácen přeplatek ve výši 719 Kč. Žalobkyně se tak žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající zaplacenému pojistnému, a to z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy.Žalobkyně považovala pojistnou smlouvu za neplatnou z důvodu rozporu se zákonem a evropským právem. Neplatnost smlouvy spatřovala v nepřiměřených smluvních ujednáních dle § 55, § 56 zákona č. 40/1964 Sb., a ve zneužívajících ujednáních ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993. Pojištění sjednané smlouvou bylo dle žalobkyně investičním životním pojištěním. Rozsah pojistného plnění byl konstruován částečně pomocí hodnoty pojištění, která byla formována prostřednictvím alokace pojistného do programů investování. V souladu se Zvláštními pojistnými podmínkami docházelo ke snižování pojistného o některé poplatky, v důsledku čehož nebyly umístěny do investičních programů, tj. do hodnoty pojištění. Pojistné bylo následně převedeno na základě alokačního poměru do jednotlivých programů investování. Další poplatky se odečítaly přímo z hodnoty pojištění. Z pojistného byly provedeny rovněž odečty na rizika. Pojistná smlouva odkazuje na dokument Sazebník administrativních poplatků a limitů, s nímž však žalobkyně nebyla prokazatelně seznámena. Na Sazebník odkazovaly Všeobecné pojistné podmínky, s tím, že je k dispozici na všech obchodních místech pojistitele. Žalobkyně tvrdila, že sazebník neobdržela, nebyla s ním seznámena, nestal se tak součástí pojistné smlouvy. Pasáže pojistné smlouvy, jež jsou na sazebníku závislé, byly pro neurčitost neplatné. Ustanovení části A článku 6 Zvláštních pojistných podmínek byla dle tvrzení žalobkyně pro neurčitost neplatná, zároveň šlo o zneužívající ujednání dle Směrnice. Ujednání smlouvy jsou pro žalobkyni nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou žalobkyni neznámé, jedná se tak o zneužívající ujednání. Spotřebitel musí být schopen posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání nebo smlouvy, jak bylo judikováno rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Pojistná smlouva je tak nepatná.K žalovanou vznesené námitce promlčení žalobkyně uvedla, že k datu podání žaloby neuplynula ani subjektivní ani objektivní promlčecí doba. Až dne 10. 6. 2024, tedy ve chvíli, kdy se obrátila na svého právního zástupce, získala žalobkyně povědomost o možné neplatnosti pojistné smlouvy, a až od tohoto data tak začala plynout subjektivní promlčecí lhůta (nikoli tedy od data uzavření smlouvy či od jednotlivých splátek pojistného). A s ohledem na judikaturu evropského soudu nelze aplikovat ani základní objektivní promlčení dobu, která by prakticky u některých jednotlivých splátek začala plynout a skončila dříve, než se žalobkyně jako spotřebitel vůbec dozvěděla o možné neplatnosti uzavřené smlouvy a tedy i o vzniku bezdůvodného bohacení. Taková objektivní promlčecí doba je zcela nepřiměřená. Uplatnění námitky promlčení pak žalobkyně považovala za rozporné s dobrými mravy, a to s ohledem na tu skutečnost, že neplatnost pojistné smlouvy způsobila výlučně žalovaná, že akceptováním námitky promlčení by žalovaná byla nezákonné zvýhodněna (těžila by ze svého nepoctivého jednání, resp. z protiprávního stavu, který vyvolala - § 6 o.z.) a došlo by tak k porušení principu spravedlnosti.V rámci své účastnické výpovědi žalobkyně tvrdila, že při uzavírání pojistné smlouvy měla zájem o pojištění nemoci, invalidity, smrti, hospitalizace a pojištění dětí. Ohledně investiční složky pojistné smlouvy jí zprostředkovatel, s nímž smlouvu uzavírala, nic nevysvětloval, ona se na nic neptala a doufala, že až smlouva skončí, dostane odkupné; o konkrétní částce odkupného s nikým nehovořila. Žalobkyně dále potvrdila, že každý rok obdržela vyúčtování pojistné smlouvy za rok předchozí, v němž bylo uvedeno, že nárok na odkupné nevznikl. Tuto skutečnost akceptovala. V roce 2021 smlouvu vypověděla, poslední pojistné uhradila v létě 2021 a pojistné za jeden měsíc jí bylo skutečně vráceno. Po obdržení sdělení o ukončení pojistné smlouvy (dopis žalované datovaný dnem 31. 8. 2021 žalobkyně obdržela někdy počátkem září 2021) se ještě na odkupné u žalované dotazovala telefonicky a opětovně byla informována o tom, že nárok na odkupné jí nevznikl. Celou věcí se pak začala zabývat až poté, kdy informaci o možnosti neplatnosti pojistné smlouvy zjistila z televize a cca před jedním rokem ji v tomto směru telefonicky kontaktovala cizí žena, která pak zprostředkovala jednání s advokátní kanceláří.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela neuznala. Tvrdila, že žalobkyně s ní dne 30. 11. 2012 uzavřela pojistnou smlouvu ZFP ŽIVOT+ č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, který před sjednáním pojistné smlouvy vyhodnotil potřeby žalobkyně, seznámil žalobkyni s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a informacemi pro zájemce o pojištění. Žalobkyně měla zájem o pojištění pro dceru, neměla zájem o informace ohledně kapitálové složky pojištění. Žalobkyně hradila pravidelně pojistné ve výši 719 Kč měsíčně po dobu téměř devíti let. Pojištění zajišťovalo žalobkyni krytí rizik pro ni a její dceru. Žalovaná zasílala žalobkyni každoročně informace o stavu pojistné smlouvy, takzvané rekapitulace, obsahující mimo jiné i informace o případném nároku na odkupné, včetně informací o aktuálním stavu hodnoty pojištění i o druhu a výši všech poplatků. Žalobkyně od počátku věděla, jakou cenu za pojištění na základě pojistné smlouvy platí a jaká pojistná ochrana ji bude za tuto cenu poskytnuta. K argumentu žalobkyně týkajícího se neplatnosti smlouvy z důvodu, že žalobkyně nevěděla, jaké částky z hrazeného pojistného budou strženy na úhradu rizikového pojistného a na úhradu poplatků, a tedy nevěděla jaká část pojistného bude tvořit hodnotu pojištění, jeho investiční složku, ze kterého je v případě předčasného ukončení smlouvy vypočteno odkupné, žalovaná tvrdila, že žalobkyně hradila přesně takové pojistné, které pokrývá cenu za sjednané pojištění a související poplatky a na pojistné smlouvě se tak nikdy z povahy jejího nastavení nevytvářela hodnota pojištění. Dle přesvědčení žalované byla pojistná smlouva uzavřena platně. Veškeré žalobkyní hrazené pojistné bylo spotřebováno na krytí rizik, jak bylo sjednáno, o čemž byla pravidelně informována, nedocházelo k tvorbě hodnoty pojištění. Tvrzení o neplatnosti smlouvy žalovaná považuje za účelové se snahou žalobkyně se obohatit. Žalobkyně poslední platbu pojistného uhradila dne 7. 7. 2021, proto jsou ke dni zahájení řízení veškeré nároky z pojistné smlouvy promlčeny, a to jak v subjektivní tak v objektivní promlčecí době.3. Dle záznamu o zprostředkování pojištění ze dne 30. 11. 2012 byl pod bodem 5.2. uveden „Požadavek klienta na investiční životní pojištění (zvolená investiční strategie v případě sjednání investičního životního pojištění)“: garantovaná.4. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, a pojistky k pojistné smlouvě investičního životního pojištění ZFP ŽIVOT+ soud zjistil, že dne 30. 11. 2012 uzavřela žalobkyně jako pojistník se žalovanou smlouvu o životním pojištění s počátkem pojištění od 1. 1. 2013, a to na dobu do 1. 1. 2050. Hlavní pojištěnou byla žalobkyně, další pojištěnou , jméno FO, , nar. 2009. Smlouva zahrnovala pojištění pro případy smrti nebo dožití (základní pojištění), plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu, smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu, a to vždy s uvedením konkrétního pojistného krytí. Pojistné činilo 719 Kč měsíčně s tím, že se jedná o částku za základní pojištění a rizika; částka na podporu tvorby hodnoty pojištění a daňových výhod specifikována nebyla. U alokačního poměru byl uveden garantovaný program investování pro běžné a dodatečné běžné pojistné a garantovaný program investování pro mimořádné pojistné. Přílohou pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ze dne 1. 12. 2009, Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění ZFP ŽIVOT+ ze dne 1. 12. 2009, Doplňkové pojistné podmínky a informace pro zájemce o pojištění.5. Podle Zvláštních pojistných podmínek pro životní pojištění ZFP ŽIVOT+ ze dne 1. 12. 2009, čl. 6 bod 1. je běžné pojistné sníženo o alokační a inkasní poplatek. Zbývající část běžného pojistného po odpočtu alokačního a inkasního poplatku dle jejich aktuálních hodnot uvedených v sazebníku vytváří v souladu s ujednáním dalších odstavců téhož článku hodnotu pojištění vy