CS · EN DE FR brzy

17 C 181/2024-179 — Okresní soud v Pardubicích

ECLI: ECLI:CZ:OSPU:2025:17.C.181.2024.1
Datum: 2025-10-13
Předmět: o zaplacení 25 633 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 55 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 56 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 23 z. č. 418/2011 Sb."]
["lhůty""bezdůvodné obohacení""náklady řízení""neplatnost smlouvy"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 25 633 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 6 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně , jméno FO, , se svým žalobním návrhem soudu doručeným dne 23. 7. 2024 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 25 633 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že dne 5. 12. 2011 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu FORTE č. , hodnota, , v níž strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití; pojistné činilo 700 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo ke dni 1. 5. 2016. Žalobkyně na základě dané pojistné smlouvy uhradila žalované pojistné ve výši 35 700 Kč. Žalovaná pak žalobkyni vyplatila celkem 10 067 Kč (přeplatek ve výši 1 600 Kč, pojistné ve výši 600 Kč a odkupné ve výši 7 867 Kč). Žalobkyně se tak žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající zaplacenému pojistnému, od něhož byla odečtena žalovanou vyplacená částka 10 067 Kč, a to z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy. Žalobkyně považovala pojistnou smlouvu za neplatnou z důvodu rozporu se zákonem a evropským právem. Neplatnost smlouvy spatřovala v nepřiměřených smluvních ujednáních dle § 55, § 56 zákona č. 40/1964 Sb., a ve zneužívajících ujednáních ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993. Pojištění sjednané smlouvou bylo dle žalobkyně investičním životním pojištěním. Rozsah pojistného plnění byl konstruován částečně pomocí hodnoty pojištění, která byla formována prostřednictvím alokace pojistného do programů investování. V souladu se Zvláštními pojistnými podmínkami docházelo ke snižování pojistného o některé poplatky, v důsledku čehož nebyly umístěny do investičních programů, tj. do hodnoty pojištění. Pojistné bylo následně převedeno na základě alokačního poměru do jednotlivých programů investování. Další poplatky se odečítaly přímo z hodnoty pojištění. Z pojistného byly provedeny rovněž odečty na rizika. Pojistná smlouva odkazuje na dokument Sazebník administrativních poplatků a limitů, s nímž však žalobkyně nebyla prokazatelně seznámena. Na Sazebník odkazovaly Všeobecné pojistné podmínky s tím, že je k dispozici na všech obchodních místech pojistitele. Žalobkyně tvrdila, že Sazebník neobdržela, nebyla s ním seznámena, nestal se tak součástí pojistné smlouvy. Pasáže pojistné smlouvy, jež jsou na sazebníku závislé, byly pro neurčitost neplatné. Ustanovení části A článku 6 Zvláštních pojistných podmínek byla dle tvrzení žalobkyně pro neurčitost neplatná, zároveň šlo o zneužívající ujednání dle Směrnice. Ujednání smlouvy jsou pro žalobkyni nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou žalobkyni neznámé, jedná se tak o zneužívající ujednání. Spotřebitel musí být schopen posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání nebo smlouvy, jak bylo judikováno rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Pojistná smlouva je tak nepatná.K žalovanou vznesené námitce promlčení žalobkyně uvedla, že žalovaná netvrdí a neprokazuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby. S ohledem na judikaturu evropského soudu nelze aplikovat ani základní objektivní promlčení dobu, která by prakticky začala plynout a skončila dříve, než se žalobkyně jako spotřebitel vůbec dozvěděla o možné neplatnosti uzavřené smlouvy a tedy i o vzniku bezdůvodného obohacení. Taková objektivní promlčecí doba je zcela nepřiměřená. Uplatnění námitky promlčení pak žalobkyně považovala za rozporné s dobrými mravy, a to s ohledem na tu skutečnost, že neplatnost pojistné smlouvy způsobila výlučně žalovaná, že akceptováním námitky promlčení by žalovaná byla nezákonné zvýhodněna (těžila by ze svého nepoctivého jednání, resp. z protiprávního stavu, který vyvolala - § 6 o.z.) a došlo by tak k porušení principu spravedlnosti.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela neuznala. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně s ní dne 5. 12. 2011 uzavřela pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění dne 1. 2. 2012, kterou bylo sjednáno životní pojištění Forte. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, který před sjednáním pojistné smlouvy vyhodnotil potřeby žalobkyně, seznámil žalobkyni s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a informacemi pro zájemce o pojištění. Žalobkyně hradila pravidelně pojistné ve výši 700 Kč měsíčně po dobu pěti let. Celkem na pojistném uhradila 35 700 Kč, přičemž jí bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 600 Kč. Žalovaná zasílala žalobkyni pravidelně informace o stavu pojistné smlouvy, takzvané rekapitulace, obsahující mimo jiné i informace o aktuálním stavu hodnoty pojištění. Pojištění bylo ukončeno na základě výpovědi žalobkyně ze dne 18. 3. 2016 bez udání důvodu a zaniklo tak ke dni 1. 5. 2016. Následně bylo žalobkyni vyplaceno odkupné ve výši 7 867 Kč.Uzavřenou pojistnou smlouvu považovala žalovaná za platnou, když smluvní strany se touto po dobu pěti let řídily a řádně podle ní plnily. Žalobkyni byly poskytnuty veškeré informace ohledně sjednávaného produktu, žalobkyně stvrdila, že se seznámila s pojistnými podmínkami i informace pro zájemce. Ujednání ve smlouvě obsažená pak nezakládají žádnou, natož pak významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran pojistné smlouvy v neprospěch žalobkyně jako spotřebitele a postrádají tedy základní znak nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání. K argumentu žalobkyně týkajícího se neplatnosti smlouvy z důvodu, že žalobkyně nevěděla, jaké částky z hrazeného pojistného budou strženy na úhradu rizikového pojistného a na úhradu poplatků, a tedy nevěděla jaká část pojistného bude tvořit hodnotu pojištění, jeho investiční složku, ze kterého je v případě předčasného ukončení smlouvy vypočteno odkupné, žalovaná tvrdila, že neexistuje zákonný podklad, který by žalované jako pojistiteli uložil povinnost rozklíčovat jednotlivé položky pojistného (tj. jaká část pojistného jde na úhradu rizik a jaká tvoří hodnotu pojištění).K tvrzenému nároku vznesla žalovaná námitku promlčení s odkazem na § 107 obč. zák. s tím, že k datu podání žaloby uplynula objektivní tříletá promlčí lhůta.3. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, a pojistky k pojistné smlouvě investičního životního pojištění FORTE soud zjistil, že dne 5. 12. 2011 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako pojistník se žalovanou smlouvu o životním pojištění s počátkem pojištění od 1. 2. 2012, a to na dobu do 1. 2. 2034. Hlavní pojištěnou byla , jméno FO, . Smlouva zahrnovala pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění pro případy smrti následkem úrazu, pojištění plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu, pojištění pro případ trvalých následků úrazu a pojištění pro případ hospitalizace, a to vždy s uvedením konkrétního pojistného krytí. Pojistné činilo 700 Kč měsíčně. U alokačního poměru byl uveden garantovaný program investování pro běžné a dodatečné běžné pojistné ve výši 100%. Přílohou pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ze dne 1. 12. 2009, Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění FORTE ze dne 1. 12. 2009 a Doplňkové pojistné podmínky.Podle Zvláštních pojistných podmínek pro životní pojištění FORTE ze dne 1. 12. 2009, čl. 6 bod 1. je běžné pojistné sníženo o alokační a inkasní poplatek. Zbývající část běžného pojistného po odpočtu alokačního a inkasního poplatku dle jejich aktuálních hodnot uvedených v sazebníku vytváří v souladu s ujednáním níže uvedených odstavců tohoto článku hodnotu pojištění vytvořenou na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného. Dle odst. 4 téhož článku je převedena do programů investování pouze kladná hodnota zbývající části běžného a dodatečného běžného pojistného. Dle odst. 6 pojistitel z hodnoty pojištění odečte pravidelně každý měsíc až do zániku pojištění částky potřebné na úhradu pojistného rizika dle pojistně technických zásad a poplatek za správu pojištění. Dále jsou dle čl. 7 strhávány částky na administrativní náklady pojistitele.4. Z přehledu plateb na pojistnou smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že od 23. 1. 2012 do 25. 4. 2016 (poslední platba pojistného) žalobkyně zaplatila na běžném pojistném celkem částku 35 700 Kč, přičemž jí dne 25. 4. 2016 byla vrácena částka 1 600 Kč.5. Výsledkem šetření pojistné události ze dne 6. 4. 2016 vzal soud za prokázané, že pojištěné , Anonymizováno, , jméno FO, bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 600 Kč.6. Výpovědí pojištění ze dne 18. 3. 2016 a přípisy žalované ze dne 15. 4. 2016 a ze dne 16. 5. 2016 vzal soud za prokázané, že pojistná smlouva zanikla na základě písemné výpovědi pojištění dne 1. 5. 2016; částka odkupného činila 7 867 Kč.7. Předmětná pojistná smlouva se dle § 3028 odst. 3 o.z. řídí dosavadními právními předpisy, tj. právní úpravou zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), zákonem č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě.8. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.9. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb. platného ke dni uzavření pojistné smlouvy

Citovaná ustanovení

§ 55 (40/1964 Sb.)§ 56 (40/1964 Sb.)§ 23 (418/2011 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 6 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.