20 C 25/2025-80 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 575 612,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 16. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 7,29 % ročně z částky 575 400,38 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále též „banka“) a žalovaným došlo dne 7. 9. 2017 k uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. č. , č. účtu, /01 jako produkt REKO půjčka plus (dále jen „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy se zavázala právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr na bydlení ve výši 700 000 Kč, jenž byl poskytnut za účelem řešení jeho bytové potřeby ke smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, . Do přidělení cílové částky dle stavebního spoření byl úvěr tzv. překlenovací a poté, šlo až do úplného splacení o úvěr ze stavebního spoření. Vklady na účtu stavebního spoření byly součástí splácení úvěru. K přidělení cílové částky dosud nedošlo, proto byl klient dle smlouvy zavázán hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou, která se mohla měnit. Pro fázi překlenovacího úvěru byl sjednána úroková sazba 7,29 % ročně, výše měsíční splátky pak činila 2 860 Kč s tím, že žalovaný byl povinen měsíčně ukládat na spoření minimální částku ve výši sjednané ve smlouvě. Dále byl žalovaný povinen platit náklady úvěru, poplatek za vedení účtu, za výzvu ke splacení, případně pojistné, bylo-li sjednáno. Žalovaný se dostal do prodlení s platbou více než dvou splátek (případně do prodlení s uložením alespoň dvou vkladů v první fázi úvěru). Proto banka vyzvala žalovaného k jednorázovému splacení celého dluhu ke dni 15. 5. 2024. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 575 612,38 Kč a nebyla žalovaným uhrazena. Uvedená pohledávka byla s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými postoupena žalobkyni smlouvou z 22. 8. 2024 s účinností k 26. 8. 2024. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován doporučeným dopisem. Předmětem žaloby je jistina úvěru 575 400,38 Kč a poplatky 212 Kč a dále úroky a úroky z prodlení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 24. 10. 2024. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že banka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěrový produkt. Kontrolovala jej v interním systému banky, v registru SOLUS, činila dotazy do NRKI/BRKI, vše bez negativního výsledku. Z předloženého dokladu žalovaným zjistila výši jeho příjmu ze závislé činnosti za dobu 1. 7. 2027 – 30. 9. 2017 ve výši 28 792 Kč měsíčně, z dokladu o příjmu bylo ověřeno, že žalovaný neměl vyživovací povinnost, není s ním jednáno o skončení pracovního poměru a zaměstnán byl u daného zaměstnavatele od 1. 5. 2015. Kromě zástavního práva banky k nemovitosti, která byla předmětem úvěru, nebylo tato nemovitost jinak zatížena. Na poskytnutý překlenovací úvěr uhradil žalovaný pouze 380 129,57 Kč. Dlužná jistina požadovaná v žalobě ve výši 575 400,38 Kč představuje poskytnutý úvěr 700 000 Kč ponížený o úhradu zůstatku spoření na jistinu ve výši 124 599,62 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci ničeho neuvedl. Předvolání k jednání soudu mu bylo doručeno na jeho evidenční adresu postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) dne 23. 5. 2025, resp. dne 24. 6. 2025. Jelikož se k jednání konanému dne 17. 6. 2025 resp. 25. 7. 2025 bez omluvy nedostavil, soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatkem ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávce ze dne 5. 9. 2017 č. , č. účtu, , reg. č. , č. účtu, /01 - nk, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . se žalovaným uzavřela uvedeného dne smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč, který má dvě fáze. První fáze je fází překlenovacího úvěru trvající od uzavření smlouvy o úvěru do přidělení cílové částky, druhá fáze je fází úvěru ze stavebního spoření trvající od přidělení cílové částky do celkového splacení o úvěr. Účelem úvěru bylo získání v dražbě objektu k bydlení č.p. 25 na pozemku parc. č. st. 50, v k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, a jeho modernizace. Úvěr byl spotřebitelským úvěrem na bydlení. Žalovaný se zavázal do přidělení cílové částky ve fázi překlenovacího úvěru splácet měsíčně 2 860 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, a ukládat měsíčně vklady, a to minimálně ve výši 2 100 Kč na účet stavebního spoření č. , č. účtu, . Od přidělení cílové částky do úplného splacení úvěru se zavázal hradit měsíčně 5 950 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, . Všechny splátky a vklady měly být činěna do 25. dne každého kalendářního měsíce. Celkem měl žalovaný zaplatit 1 081 855,78 Kč, doba trvání úvěru byla stanovena na 25. 8. 2034. Úroková sazba pro fázi překlenovacího úvěru byla stanovena na 4,89 % ročně a, pro fázi úvěru ze stavebního spoření na 3,10 % ročně. Úrok z prodlení pro případ prodlení klienta (žalovaného) byla sjednána sazba úroků z prodlení ve výši 8 % ročně. V platbách bance byly zahrnuty i náklady úvěru uvedené v čl. 5 bod 1.1 smlouvy. Adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena , adresa, . Dluh měl být zajištěn zřízením zástavního práva k nemovitosti.4. Při uzavírání smlouvy, jak vyplývá z protokolu o ověření schopnosti žadatele splácet, bylo vycházeno z analytického reportu z toho, že žalovaný doložil příjem daňovými přiznáními za poslední 3 roky a bylo dle interních předpisů banky počítáno s příjmem 60 414 Kč, s celkovou sumou jeho existujících závazků 34 517 Kč vč. požadovaného úvěru, s částkou životního minima žadatele 5 900 Kč a banka dospěla k závěru, že žalovaný disponuje volnými prostředky ve výši 19 997 Kč. Úvěr pro žalovaného tak banka schválila. žalovaný měl splatit v té době mj. 8 667 699 Kč z úvěrového rámce 5 470 000 Kč, dále 55 998 Kč v 18ti splátkách po 3 111 Kč, 1 088 900 Kč, 5 009 992 Kč.5. Z listiny ze dne 3. 6. 2022 zaslané žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě pak soud zjistil, že banka oznámila žalovanému novou úrokovou sazbu 7,29 % pro splátky od 25. 10. 20255 a výše splátky zasílané na účet č. , č. účtu, tak měl činit 4 260 Kč.6. Z výzvy ze dne 15. 5. 2024 pak soud zjistil, že žalovaný byl na adresu uvedenou ve smlouvě vyzván bankou ke splacení dluhu ze smlouvy shora ve výši 575 612,38 Kč do 17. 6. 2024 na účet č. , č. účtu, , neboť dlužné splátky ani přes výzvy banky nebyly uhrazeny.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 02/2024 z 22. 8. 2024 vč. příloh – seznamu postupovaných pohledávek, plných mocí a z potvrzení úplaty soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena na žalobkyni, která je tak oprávněna pohledávku po žalovaném vymáhat. Oznámení o postoupení pohledávky pak bylo žalovanému zasláno dle uvedené listiny vč. podacího archu dne 30. 8. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa, .8. Z předžalobní výzvy z 23. 10. 2024 vč. podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného (výzva zaslána na adresu dle smlouvy) k úhradě celkové částky 632 342,30 Kč do 7. 11. 2024 s uvedením důvodu vzniku této pohledávky s tím, že jinak bude pohledávka za žalovaným vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána dne 24. 10. 2024.9. Soud při jednání poučil žalobkyni, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání předmětné smlouvy nebylo dosud prokázáno, že by původní věřitel řádně vyhodnotil finanční situaci žalovaného, zejména jeho příjmy a výdaje, když ty nebyly nijak prokázány. Žalobkyně byla poučena, že musí bez zbytečného odkladu, event. ve lhůtě, která jí může být poskytnuta, doplnit svá tvrzení o uvedení jak a na základě čeho posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného v době uzavírání předmětné smlouvy, jak tedy vyhodnotila, že tento je schopen své platební povinnosti plnit a jakou celkovou částku žalovaný uhradil, s tím, že jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci v části přesahující nesplacenou jistinu, neboť soud by předmětnou smlouvu považoval za absolutně neplatnou. Žalobkyně pak doplnila částku, kterou žalovaný celkem uhradil, tj. 380 129,57 Kč a předložila výpisy z účtu.10. Z výpisů z účtu č. , hodnota, vedeného na jméno žalovaného bankou soud zjistil, že tento čerpal úvěr 700 000 Kč ve třech částkách, a to 11. 9. 2017 po 100 000 Kč a 460 000 Kč a dne 22. 1. 2018 po 140 000 Kč. Z počátku žalovaný hradil sjednané splátky 2 860 Kč měsíčně řádně a včas, později i splátky navýšené na 4 260 Kč měsíčně. Poslední splátku uhradil 16. 10. 2023, poté až 15. 5. 2024 uhradil 153 149,57 Kč.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 2 odst. 2 písm. a), b) bod 1., c) zák. č. 257/2016., o spotřebitelském