23 C 171/2025-38 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako úvěrující (původní věřitel) uzavřela se žalovaným (úvěrovaným) Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, , a to dne 2. 8. 2023 částka 5 000 Kč a dne 26. 8. 2023 částka 15 000 Kč, které převzal a doposud nevrátil. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 od spol. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , která tuto získala od původního věřitele spol. , právnická osoba, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný přes písemnou předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem dle ust. § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel ČR (CEO).3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník - o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav.10. Ze Smlouvy o úvěru, Smluv o postoupení pohledávek (vč. oznámení o postoupení pohledávky), přehledem plateb, výpisem z účtu, potvrzením , právnická osoba, ., předžalobní upomínkou bylo zjištěno, že původní věřitel spol. , právnická osoba, , uzavřela Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou žalovaný doposud nevrátil.11. Na základě předložených listinných důkazů při respektování zákonné úpravy soud žalobě mohl vyhovět, když učinil následující skutkový a z něj vyplývající právní závěr. Žalobkyni se Smlouvou o úvěru, Smlouvami o postoupení pohledávek, přehledem plateb, zprávou banky žalovaného, upomínkami vč. výzvy k úhradě, podařila prokázat tvrzená skutková verze, tedy sjednání Smlouvy i splatnost dluhu. Bylo prokázáno čerpání finančních prostředků. Soud tedy uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní, resp. od právní předchůdkyně, obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč (dlužná jistina), která byla žalovanému poskytnuta a žalovaný ji do současné doby nevrátil. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit příslušenství zahrnující zákonný úrok z prodlení, vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 300 Kč (do 31. 12. 2024), resp. 400 Kč (od 1. 1. 2025). Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), z toho 2x 300 Kč a 1x 400 Kč, celkem 1 000 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 273 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Tedy celkem 2 373 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.